Související články
Odběr medu
Odběr medu je hlavní údálost ve včelařově roce. Právě při ní získává hlavní plody své práce.
Začíná to vlastním odběrem plástů - tedy otevřít úl, vytahovat rámky, a rozhodovat se který odebereme a který ne. Staří včelaři s primitivními úly typu klátu se rozhodovat nemohli - museli prostě brát plásty naslepo a věřit že tam ten med bude. Tedy - úplně naslepo to nebylo, naopak v tom byl systém, ale přesto včelař, když plást vyřezával, nevěděl, co v něm vlastně najde.
V současné době s rozběrným dílem (rámky) máme možnost plást vytáhnout, prohlédnout a rozhodnout se jestli ho vezmeme. Rozhodujeme se podle přítomnosti plodu na plástu (když tam je, neměli bychom plást brát, jelikož tím včely zbrzdíme v rozvoji) a zralosti medu (aspoň polovina buněk se zásobami by měla být zavíčkovaná, abychom měli jistotu, že med bude dostatečně zahuštěný a nebude se kazit).
Píšu, že se rozhodujeme podle "přítomnosti plodu na plástech". Při odebrání medu bychom měli plod poškozovat co nejméně, abychom nebránili včelstvu v rozvoji. Historický včelař s nerozběrným dílem toto řešit nemohl, ale my s rámky už můžeme a měli bychom, jelikož je to pro včely jednoznačně prospěšné. Takže plást, na kterém je o něco víc než pár larviček plodu, už by měl pro včelaře být tabu. Z toho tak nějak vychází že velkým nepřítelem moderního včelaře je plást (resp. rámek s plástem), který obsahuje dost medu i plodu. Vzniku takovýchto plástů můžeme zabránit pomocí vhodné provozní metody; nejsnáze představitelným způsobem, jak toho docílit, je použít mateří mřížku, ale existují i jiné způsoby (např. medná komora). Více o tomto viz Oddělení plodu a zásob
Je třeba zdůraznit, že včelař by NIKDY neměl odebírat všechen med co v úlu je. Včely i uprostřed léta potřebují určité zásoby, třeba pro případ špatného počasí. Nechte jim zásob dostatek, aby nebyly ve stresu a nemusely omezovat plodování, což by je zarazilo v dalším rozvoji.
Každý vybraný plást ometeme od včel (a nebo např. včelým výkluzem zajistíme že tam nebudou) a uložíme si ho tak, aby se k němu včely nedostaly - nejjednodušší je asi mít s sebou nástavek překrytý prostěradlem. Do nástavku plást vždycky pověsíme a prostěradlo hned zase přehodíme, aby tam včely nenalezly. Jakmile je plástů dost, odvezeme si je na místo, kde z nich budeme med získávat.
Teď musíme získat med z plástů
Pokud máme plásty v rámcích a vytáčeli jsme medometem, můžeme je vytočené zase vrátit do úlu, nebo s nimi prostě naložit tak, jak nám velí naše provozní metoda. Pokud jsme med nechávali vykapávat, máme teď trosky plástů jako výchozí materiál k získání vosku.
Jak odstranit včely z medových plástů
To je samozřejmě zásadní otázka, kterou při medobraní nemůžeme opomenout. Nejběžnější a nejméně náročné na vybavení je ometání - na to potřebujete jen smetáček. Každý jednotlivý plást vytáhneme z úlu, ometeme z něj včely, a hned ho šoupneme do připraveného prázdného nástavku a zakryjeme plachtou nebo kusem prostěradla, aby se na něj létající včely nevrátily. Když je nástavek plný, můžeme vytáčet.
V současné moderní době jsou k dispozici i různé elektrické ometače nebo ofukovače včel. Umožní nám omést včely snadno a rychle, ovšem za mnohonásobně vyšší pořizovací cenu, a nutnost dovádět ke včelám elektřinu (např. z autobaterie). Jsem toho názoru, že v malém včelařském provozu (cca kolem 10 včelstvech) o tom nemá ani cenu uvažovat. Pokud ovšem máte rádi techniku, tak vám to nevymlouvám.
Důležité je, že existuje ještě zcela jiný přístup k odstranění včel. Včelí výkluz je jakýsi nizoučký nástavek, obsahující chodbičky, které včelám umožní projít pouze shora dolů, ale ne naopak. Pokud den před vytáčením medu výkluz vložíme mezi medník a zbytek úlu, včely postupně z medníku vylezou, ale nebudou se mocí vrátit. Druhý den tedy jsou plásty z medníku zce bez včel a odpadá ometání. Leoš Dvorský používá vtipnou alternativu včelího výkluzu - mezi medník a úl vloží neprůchodnou fólii, a v medníku otevře očko. Včely z medníku večer přeletí dolů k matce, a ráno v medníku tedy nebudou.
Včelí výkluz vypadá elegantně, má ovšem jeden háček - medník bez včel přes noc vychladne a med v buňkách je potom ráno mnohem méně tekutý než by byl za vyšší teploty. Med se pak hůř vytáčí v medometu a trvá to déle. Záleží jen na nás (a na konkrétní situaci) jak moc nám to vadí, a nebo jestli máme možnost nechat plásty před vytáčení ještě v teplé místnosti zahřát.