Intenzivně nebo extenzivně?
Jak jistě všichni víte, intenzivní zemědělství je zaměřeno na maximální produkci. Jakékoli náklady a jakákoli vložená práce je dobrá, pokud to zvýší výnosy natolik, že se to vyplatí. Je to takový, řekněme, průmyslový a ekonomický přístup. Do intenzivního včelaření bych řadil takový ten včelařský mainstream - nástavkové úly s rámky, mezistěny, vytáčení co největšího množství medu, krmení cukrem, léčení.
Extenzivní zemědělství je historicky starší a zaostalejší. Základní myšlenkou je "mám omezené možnosti, a s nimi musím dělat co jde". Extenzivní zemědělství se drží starších a jednodušších postupů, protože ty modernější jsou pro nás nedosažitelné - ať už kvůli vysokým nákladům (které se nám sice nakonec vrátí, ale teď si je nemůžeme dovolit), nebo kvůli časové náročnosti (mám zemědělství jako koníčka, živím se něčím jiným, takže nemám tolik času). Extenzivní včelaření je dnes považováno spíš za alternativní, a znamená málo zásahů do včelstva, často alternativní typy úlů (medná kráva) a způsoby získávání medu (vykapávání), třeba i omezené krmení s tím, že se včelám nechává část medu.
Hranice mezi extenzivností a intenzivností je dost nejasná. ZVlášť u včel, kde dosud není jasné jestli prováděné zásahy jsou opravdu k něčemu dobré, a tudíž jestli "extenzivisté" nejsou vlastně spíš pokrokovější. Dále různí lidé zařazují různé spíše extenzivní prvky do svého intenzivního provozu. Takže např. někdo se může rozhodnout používat místo celých rámků pouze horní loučky, protože má včely daleko a lépe se to převáží. Pak ale bude muset med nechat vykapávat, místo aby ho točil v medometu.
Záleží jen na nás pro co se rozhodneme, ale je potřeba to vědět předem. Dnes je prakticky jediné uznávané včelaření to, které označuji jako intenzivní, zatímco na ty extenzivní včelaře se nahlíží jako na skupinku podivínů. Nicméně ta skupinka se pořád rozrůstá a má ostatním co říct. Krom jiného i proto, že ti "ostatní" jsou většinou starší pánové se zkostnatělým myšlením, zatímco "alternativci" jsou mladí a plní ideálů. Díky tomu mohou dělat chyby, kterých by se starší včelař nedopustil, ale na druhou stranu se nebojí zapomenout na poučky vzniklé ještě za dob komunismu a zkusit něco, co by mohlo fungovat lépe. U včel je totiž stále spoustu místa na pokusy, protože žádná ideální metoda neexistuje.
Shrnul bych tady pár důvodů proč zkusit včelařit extenzivně. Tedy extenzivní včelaření je
- přirozenější a historičtější. Podobně se včelařilo dlouhá tisíciletí před dneškem. Pro včely je přirozenější, protože se při něm nedělá tolik umělých zásahů.
- levnější. Když použijeme alternativní typ úlu (např. mednou krávu), stlučeme si to sami a nebude potřeboval úly kupovat. Když nebudeme krmit a budeme včely zimovat na medu, tak nemusíme objíždět supermarkety a nakupovat metráky cukru v akci.
- soběstačnější. Nepotřebujeme tolik věcí kupovat.
- méně náročné na čas. Menší množství nutných výkonů znamená, že toho se včelami moc dělat nemusíme. Je ale nutno přiznat, že to platí jen pokud srovnáváme chov se stejným počtem včelstev. Když bychom chtěli extenzivně získat stejné množství medu jako intenzivně, tak bychom museli mít včelstev aspoň dvakrát tolik, a tím práce a nutné vybavení přibyde.
- odolnější proti chorobám. Extenzivní přístup většinou obměňuje dílo ve větším množství, protože u alternativních typů úlů bez rámků nelze odebrat med a přitom zachovat plásty. Větší obměna díla se potom projevuje zdravějšími včelami.
- méně produktivní. To je hlavní a základní argument proti extenzivnímu přístupu. Chceme-li se prodejem medu živit, pak je ekonomicky výhodnější jít na to intenzivně. Jenže mnoho lidí si včely pořizuje z jiných důvodů - pouze pro svoji potřebu, nebo proto, že je to zajímá, nebo čistě pro ten dobrý pocit z produkce vlastních potravin a tak dále. Za takových okolností je naopak extenzivní způsob ideální - nezabere vám tolik času a je především mnohem levnější na počáteční investice.