Úl Medná kráva
Medná kráva je poetický název alternativního typu úlu. Je to moderní úl, navržený tak, aby splňoval podmínku rozebíratelného díla, přitom byl snadno vyrobitelný a levný. Pokud se nemýlím, tak byl navržený speciálně pro afričany (aby mohli včelařit moderně a přitom levně), nicméně funguje i u nás.
Proč mednou krávu používat?
Protože je to úl, který si i slabší kutil dokáže udělat sám. Nepotřebujete k němu kvanta drahého vybavení, a tím ze včelaření udělá dostupného koníčka. Medná kráva samozřejmě není jedinou možností levného včelaření, nicméně se mi líbí, takže ji prosazuju.
Konstrukce úlu
Mednou krávu si můžete představit jako klasické dřevěné necky, kterým vršek překryjete dřevěnými latěmi posazenými natěsno jednu vedle druhé.
Dřevěné latě tvořící strop dutiny jsou alternativou k rámkům. Včely k nim lepí své plásty, a vytažením latě vytahujete současně plást, který je k ní přilepen. Díky tomu je dílo rozebíratelné. Latě jsou v podstatě totéž co horní loučky rámků v normální úlu.
Aby včely opravdu stavěly plásty na horní loučky správně, je potřeba jim dát nápovědu. Každá horní loučka by měla mít na prostředku podélnou čáru z vosku, kterou lze vytvořit opatrným naléváním rozpuštěného vosku ze sběračky nebo lžíce. Takovou čáru včely chápou jako zbytky starého plástu, a nový plást budou stavět ve stejném místě. Kdybychom tuto nápovědu neudělali, včely by mohli nastavět plásty napříč, a pak by se horní loučky nedaly vůbec vyndávat. Pokud později při odřezávání plástu z loučky na loučce zbytky plástu necháme, nemusíme už příště žádné čáry z vosku dělat. Alternativou k voskovému předkreslování je udělat horní loučky špičaté směrem dovnitř. Potom včely už nápovědu nepotřebují.
Řekl jsem že vlastní úl vypadá jako necky, má tedy šikmé stěny. Doporučuje se úhel od cca 8 do cca 25 stupňů (menší odklon od svislice znamená více přilepených plástů, větší odklon zase zbytečné ubírání místa). Včely takto šikmé stěny chápou trochu i jako dno, takže plásty k nim nepřilepují (Kdyby byly přilepeny i ke stěnám, tak by se nedaly vyndávat spolu s horními loučkami). Druhá důležité vlastnost je že když plást vytahujete, tak nezavadíte o stále se rozšiřující okraje. Jelikož plást není vyztužený rámkem ani drátky, tak se snadno trhá.
Jako česno slouží několik vedle sebe vyvrtaných otvorů, a nebo vyříznutá drážka. Česno se umísťuje blízko dna, a to buď v čelní stěně, a nebo na kraji bočnice.
Plásty získané z medné krávy nelze vytáčet v medometu, protože nejsou vyztužené. Je nutné je nechat vykapávat - tedy plást nad cedníkem rozrdtit na co nejmenší kousky (rukama; nebo i rozstříhat nůžkama) a v cedníku nechat vykapávat do připravené nádoby. Tento postum je méně účinný než medomet, na troskách plástů zbyde ještě dost medu. Ten je nejlepší nechat odmočit v čisté vodě a z té pak kvasit medovinu.
Rozměry
Rozměry nejsou nijak normované. Dávám sem obrázek rozměrů jak jsem je našel. Já jsem je pro svoje účely trochu upravil, krávu mám malinko nižší a užší.
Důležité je udržet sklon stěn a šířku horních louček. Jak už bylo řečeno, sklon ovlivńuje jak moc budou plásty přilepené ke stěnám. Mně osmistupňový sklon velké problémy nedělá, nicméně jiní včelaři nemusí souhlasit a používají sklon radši strmější. Šířka louček je odvozena z přirozené velikosti plástů a mezery mezi nimi, a s tím bychom moc experimentovat neměli. Zbylé rozměry jsou orientační a lze je přizpůsobit.
