Ochranné pomůcky
Když pracujete se včelami, tak kolem vás ty potvory bzučí a občas píchnou. Je to nepříjemné, a člověk pak sebou podvědomě cuká a snaží se včelám uhýbat nebo je odhánět, a to celé dost ruší při práci. Abyste měli klid, je dobré si nějaké ochranné pomůcky pořídit. Nejsou zase tak drahé a vyplatí se to. Ochranné pomůcky mám v kategorii méně důležitých nástrojů proto, že se bez nich dá obejít, a nebo je nepotřebujete všechny. Silně ovšem doporučuju si pořídit klobouk a rukavice, a frajeřit až když nebudete u včel úplně noví.
Včelařský klobouk nebo kukla chrání hlavu a obličej. Dělají se v zásadě dva typy, jeden vypadá jako klobouk se závojem a druhý jako šermířská kukla. Klobouk se závojem je lepší, šermířská kukla je příliš neprodyšná a v létě vám v ní brzy začne být horko.
Rukavice chrání ruce. Včelařské rukavice jsou dlouhé a s gumičkami, aby pod ně nemohla zalézt včela; a musí být dost měkké, abyste v nich měli cit. Ve včelařských obchodech se prodávají dobré rukavice, nejsou moc drahé (kolem 150Kč), takže je dobrý nápad si je koupit. Pokud chcete ušetřit, tak můžete vzít jakékoli měkké pracovní rukavice, ale pokud možno dlouhé až na předloktí.
Včelařská kombinéza je kombinéza bílé nebo žluté barvy, která vám chrání tělo, a je řešená tak, aby do ní nikde včela nemohla zalézt. Podle mého názoru vůbec není nutná, i když ve velkém včelařském provozu by se asi vyplatila.
Jsou tyto pomůcky nutné? Jak se to vezme. Na jednu stranu se to ve včelařských časopisech hemží fotkami zkušených včelařům kteří stojí u úlu bez kukly, bez rukavic a v šortkách, a v ruce drží plást se včelami. Po nějaké praxi opravdu můžete většinu ochranných pomůcek odložit, protože jednak už víte jak se včely chovají a kdy bodnou, a druhak už jste dostali tolik žihadel, že už vás to moc nevzrušuje. Na druhou stranu ale začátečník se (přinejmenším podvědomě) bodnutí bojí a je nervózní když mu něco bzučí kolem hlavy a může začít panikařit. Není radno to podceňovat a dělat machry, s příslušnými ochrannými pomůckami se vám bude pracovat lépe a klidněji.
Já jsem si na začátku koupil klobouk a rukavice. Ke včelám jsem chodil normálně v teplákách a mikině nebo tričku. Víceméně mi to fungovalo. Časem, když jsem se začal cítit jistěji, jsem po vzoru zkušenějších včelařů zkusil odložit rukavice, a zvyknul si na to. Je příjemnější pracovat v úle přímo rukama, a včely po rukách moc nejdou. Rukavice ovšem mám pořád při ruce, protože někdy dostanou včely blbou náladu, a pak je každá ochranná pomůcka dobrá. Klobouk jsem si zkusil odložit jen jednou, ale prolétající včely se mi začaly motat do vlasů nebo fousů, a dostal jsem pár žihadel, takže s tím už radši neexperimentuju. Co se oblečení týče, je dobré nenosit tmavé barvy, protože to se včelám nelíbí. Dá se to přežít, ale když jsem získal starší bílý lékařský plášť, začal jsem si ho brát a je to lepší. Na nohách mám klidně kraťasy, do nohou žihadlo většinou nedostanu. Do nohavice mi včela zalezla jen jednou, dostala se dost vysoko, ale naštěstí nebodla :-)
Je výhodou, že v současné době můžeme dost hřešit na to, že se chovají prakticky výhradně mírné a málo bodavé včely. To je otázka genetiky a včelího plemene. Naši dědečkové to mívali těžší.