Související články
Rojení prakticky
Tady blíže rozeberu co rojení včel znamená pro včelaře, a jak si má včelař s rojem poradit.
Je rojení dobře nebo špatně?
Z hlediska včel jednoznačně dobře. Rojení je projev rozmnožovacího pudu a jediný přirozený způsob, jakým vzniká nové včelstvo. Včely se rojí především proto, že se rojit chtějí; i když nějaké vnější okolnosti na to mají taky vliv.
Včelaři se v současné době snaží maximalizovat výnos medu z jednoho včelstva, je tedy typické chovat velká silná včelstva s velkými výnosy. Takové včelstvo ale tvoří i silné roje, a i předrojové přípravy způsobí značnou ztrátu v medném výnosu. Dnešní včelaři tedy rojení považují za špatné.
V historii (až do vynálezu rámkových úlů) se naopak chovala menší včelstva s relativně malými výnosy. Malé výnosy se kompenzovaly velkým množstvím včelstev, což bylo možné díky levným jednoduchým úlům a a minimálním snahám o ošetřování včelstev. Ztráty v medném výnosu způsobené vyrojením malého včelstva jsou malé, a jsou vyváženy možností založít další malé včelstvo ze kterého už tento rok nějaký malý výnos bude. Historičtí včelaři tedy rojení považovali jednoznačně za dobré.
Jak poznat kdy se včely vyrojí?
Bohužel, spolehlivě se to poznat nedá, a nelze si naplánovat např. "příští týden pojedeme na chatu, protože se tam včely vyrojí." Předvídat rojení lze jen velmi nepřesně.
Obecně lze říci, že se včely budou rojit během května a června. V červenci šance na roj klesá, v ostatních měsících už je prakticky nulová. Jedině v těchto měsících má tedy smysl neustále obhlížet okolní stromy a hledat jestli někde nějaký nesedí.
Při prohlídce včelstva ve vhodnou chvíli můžeme najít na plástech zavíčkované matečníky. V tu chvíli máme slušnou jistotu že se včelstvo vyrojí nejdéle do 14 dnů (nejdéle tak dlouho bude trvat než se ze zavíčkovaného matečníku vylíhne matka). Ovšem nevíme kdy přesně, protože nevíme jak dlouho už je matečník zavíčkovaný. Každopádně přítomnost matečníků nám dá jen hrubý odhad, a přijdeme na ni jen náhodně - protože lézt do včel pravidelně jen proto, abychom koukli zda nemají matečníky, není zrovna dobrý návyk.
Několik hodin před rojením můžeme pozorovat překvapivě nízkou aktivitu před úlem, a naopak divoké bzučení uvnitř úlu. Pokud máte jen málo včelstev tak se to dá docela dobře poznat, ale při větším množství už si toho nejspíš nevšimnete.
Jak najít roj
Roj se nejlépe hledá pokud na něj narazíme v době, kdy zrovna přelétá a ještě se neusadil. V tu chvíli má roj podobu mračna včel, které velmi hlasitě bzučí, takže po zvuku můžeme jít za ním a dívat se kam si sedá. Jakmile si roj sedne a včely se uklidní, intenzita bzučení se sníží a už není slyšet z dálky. Zní potom asi tak hlasitě, jako menší úl. Pokud se nám stane že při procházce uslyšíme bzučení v místech, kde žádný úl nemáme, je rozumné zkontrolovat jestli to náhodou není roj.
Roj se snaží usadit pokud možno vysoko (aby byl v bezpečí) a daleko od úlu (aby obsadil nové teritorium). Na druhou stranu jádrem roje je stará matka, které už to nelétá tak jako zamlada, a proto často nevyletí tak daleko, jak by to bylo optimální. Výsledné umístění roje je tedy jakýsi kompromis, a jistě do něho zasahuje i fůra neznámých faktorů. Obvykle můžeme roj hledat tak do 400m od zdrojového úlu ve výšce dvou až deseti metrů (neberte mě za slovo; toto jsem odpozoroval u našich včel, ale v jiné krajině to může být úplně jinak). Každopádně když máte pocit že někde sedí roj, hledejte ho spíš ve výšce - typicky na větvích stromů, ale prakticky to může být kdekoli.