Krmení včel
Pod poněkud zavádějícím pojmem "krmení včel" se skrývá nikoli přímo krmení, ale pouze dodávání zásob včelstvu. Včelám se tedy předloží nějaký umělý ekvivalent květového nektaru (typicky cukr+voda), včely si ho nasají a odnosí do úlu, kde ho ukládají do plástů a odpařují tak, jako by to dělaly s normálním nektarem nebo medovicí.Takto připravené zásoby potom můžou samy kdykoli pojídat.
Krmení se primárně používá proto, aby bylo možné odebrat včelám co nejvíc medu, a přitom je během zimy zachovat při životě. Má ale smysl někdy přikrmovat i při jiných příležitostech - například na konci nečekaně dlouhé zimy, kterou včely přežily jen tak tak, a se zbytečkem zásob by pravděpodobně nezvládli překonat poslední kritické období do nejbližší snůšky. A nebo když vytvoříte oddělek, který zpočátku slabý a zásob má málo.
Krmení bylo umožněno až s průmyslovou výrobou levného cukru z řepy a rozšířením rámkových úlu. Rámkové úly umožnily sebrat jen med a vrátit prázdné plásty, a cukerný roztok mohl být použit jako levná náhražka květového nektaru a medovice. Žádná dostatečně levná alternativa včelí potravy do té doby neexistovala.
Včely opravdu mohou být živé celou zimu jen z cukru. Cukr je ovšem oproti medu sice koncentrovanější, ale "chudší", málo rozmanitá potrava. V současné době se to příliš neřeší, ale přesto někteří včelaři (přednostně ti "alternativnější") upozorňují, že včely zimované na medu jsou zdravější a lépe odolávají chorobám. Dává to smysl, pestrá potrava je důležitá pro lidi i pro včely. Je tedy pravda že včely na pouhém cukru v pohodě zimu přežijí, je jen otázka jestli se nám to pak nevrací v různých chorobách, ze kterých pak musíme včely léčit.
Krmí se v zásadě dvěma typy krmiv
Medocukrové těsto. Jde o směs tekutého medu a bílého práškového cukru v konzistenci velmi mírně tekoucí kaše. Medocukrové těsto včelám nepřináší žádnou velkou práci v podobě nutnosti odpaření, ale zato je drahé - protože obsahuje med a je nutné použít moučkový cukr. Výroba je poměrně jednoduchá, prostě do misky nalijte tolik medu, kolik chcete obětovat, a mícháte do toho cukr dokud to nedosáhne požadované konzistence. Chcete do toho dostat cukru co nejvíc (je levnější než med) a zároveň to zahustit tak, aby z toho byla stále jen kaše a ne sypací drť.
Medocukrové těsto se používá při "záchranném" krmení většinou na jaře, a v mnohem menším množství než cukrový roztok. Aplikuje se tak, že se z něj udělá placka, pleskne se na horní loučky rámků horního nástavku, překryje se shora fólií a na něj se položí strop úlu. Včely tak mají krmení hned nad sebou a nemusí chodit daleko. Zkoušel jsem i dávat jim těsto v misce strčené zezadu do podmetu, a fungovalo to - ale na to už musí být dost teplo, aby se včely pohybovaly v celém úlu.
Cukerný roztok. Vyrábí se tak, že běžný kuchyňský cukr v jakékoli podobě (nejlevnější bývá cukr krystal) zalijeme horkou vodou, za průběžného míchání cukr rozpustíme a necháme vychladnout. Silně se doporučuje používat BÍLÝ cukr, a nikoli přírodnější hnědý. Hnědý totiž obsahuje větší množství nestravitelných nečistot, čímž více zatěžuje včelí trávící ústrojí a především produkuje více výkalů. To může způsobit vážné problémy během zimního období, kdy si včely všechny výkaly nechávají v těle a vyprazdňují se až když mohou na jaře vyletět ven.
Při přípravě cukerného roztoku se nabízí otázka jaký použít poměr cukru a vody. Přirozená včelí strava (nektar) obsahuje cca 80% vody (poměr voda:cukr je tedy 4:1). Hotový med má poměr zhruba opačný, tedy 1:4 (a získá se tím, že včely z původního materiálu odpařují vodu). Kdybychom tedy cukrovým roztokem chtěli napodobit přirozenou včelí stravu, museli bychom použít poměr 4:1 - jenže tím včelám současně připravíme pernou práci při jeho odpařování, a zároveň si sami ztížíme podmínky nutností používat velké nádoby a obrovské množství vody. Obvykle používané poměry jsou 1:1 (bližší přirozené koncentraci) a 2:3 (minimum vody, ve které se všechen cukr pořád ještě dobře rozpustí). 2:3 je mnohem běžnější a používám ho i já.
Dokrmení cukerným roztokem je jednoduché a levné, používá se při krmení "ve velkém" (před zimou) a nebo na dokrmení oddělků.
Na podzim bývají včely velmi "lačné" a vrhají se po čemkoli, co zavání sladkostí. Pokud ale cukerným roztokem přikrmujeme dříve, bývá problém s tím, že včely cukerný roztok neberou. Pokud to nastane, musíme je nejdřív "rozkrmit" tím, že trochu roztoku rozbryndáme dovnitř úlu, případně do nádoby vhodíme hromádku voskových víček vonících medem, které nám zbyly po vytáčení.
Je známo několik způsobů jak včelám cukerný roztok podat
Americký způsob. Toto je způsob údajně aplikovaný v amerických včelařských velkoprovozech. Cukerný roztok se namíchá do velkého barelu, a ten se doveze před včelnici, otevře se a hodí se do něj kus polystyrenu jako plovák. Včely barel rychle objeví (mají ho hned před úlem), sedají si na polystyren, nasávají cukrový roztok a odnášejí si ho do úlu.
Zkoušel jsem tento způsob jednou a s mizernými výsledky, takže už ho radši nepoužívám. Roztok se nedá přidělovat, většinu si ho vezmou ta nejsilnější včelstva, která to potřebují nejméně. Krom toho se takto podporuje vykrádání úlů, protože až roztok v barelu dojde, rozkurážené včely si pro nej dojdou ke slabším sousedům.
Sklenice. Toto je u nás nejběžnější postup. Je na to pro každé včelstvo potřeba velká sklenice okurkovka a plastové víčko s malými dírkami (to se dá koupit ve včelařských potřebách, a nebo vyrobit svépomocí provrtáním normálního plastového víčka z kuchyňských potřeb). Cukrový roztok si připravíme do této sklenice a uzavřeme ji víčkem. Včelstvu přidáme nahoru jeden prázdný nástavek, a do něj na horní loučky rámků postavíme sklenici hlavou dolů. Je dobré nestavět ji přímo na loučky, ale podložit ji třeba dvěma větvičkami. Dírky musí být dost malé na to, aby roztok v této pozici nezačal téct ven. Nástavek se pak normálně zavře střechou úlu. Včely zespodu přicházejí ke sklenici, a skrz otvory ve víčku upíjejí roztok.
Nádoba s plovákem. Místo sklenice použijeme nějaký menší lavorek vhodných rozměrů, do kterého nalijeme roztok a vložíme do něj svazek slámy nebo suché trávy jako plovák. Včely si musí být schopné pak sednout na slámu a roztok upíjet. Takto připravený lavorek vložíme do dodatečného nástavku stejně, jako jsme vkládali sklenici. Tento způsob používám a jsem spokojen - je to jednoduché a funkční.
Stropní nebo rámkové krmítko. Když se vám chce investovat, můžete si ke svému úlu koupit speciální krmítko. Stropní se ukládá nahoru jako zvláštní nástavek, rámkové se vloží do úlu místo jednoho rámku. Obě mají nádobu, do které se dá nalít roztok, a nějaký chytře řešený vchod, aby se do něj včely dostaly, mohly upíjet a přitom do něj nepadaly a netopily se. Tato krmítka nepoužívám - jsou určitě pohodlná a funkční, ale považuji je za zbytečnou investici.
