Včely během roku
Včelí život má v průběhu roku celkem ustálený průběh. Co dělají včely na jaře, v létě, na podzim a v zimě?
Jaro
Ledva se udělá trochu teplo (nad 10 stupňů), včely začnou po zimě poprvé vylétat ven. To je velmi důležité, protože to je první šance, kdy si mohou vyprázdnit výkalové váčky (to totiž dělají pouze venku). Když se postupně dělá tepleji, včely létají více, mapují terén a vyhlížejí první květy. Začne to nějakými těmi bledulemi a sněženkami, ale dobré to začíná být až s rozkvětem jívy. Včely nosí hodně pylu, protože včelstvo začíná vychovávat hodně nového plodu a po zimě má zásoby pylu značně zredukované. U této první snůšky hromadně pomřou zimní včely na upracování, ale to nevadí, protože nová generace už je připravena.
Včelstvo obecně začíná stále více plodit, aby bylo silnější až přijde první snůška. Zásoby sice donáší, ale obvykle je hned spotřebovává. První opravdová nárazová snůška přijde s rozkvětem ovocných stromů (a vlastně stromů obecně). Je-li dobré počasí, jsou ovocné stromy prvním zdrojem skutečných zásob, které potom včelař už může odebírat. To už jsme ovšem v květnu a tedy na konci jara.
Pokud máte nástavkový úl, tak s bezpečnou rezervou před květem ovocných stromů by měl prostor úlu už být rozšířen na takový počet nástavků, jaký je ve vaší provozní metodě optimální. Je důležité nedělat včelám problémy s nedostatkem místa, protože tím je maximálně ponouknete k rojení a zabráníte nosit tolik zásob, kolik by mohly.
Během května už se můžou objevit první roje. Květnové roje jsou perfektní na zakládání nových včelstev, a už ten rok z takového včelstva dostanete nějaký ten med. Stinnou stránkou je, že rojící se včelstvo je tím oslabeno právě ve chvíli, kdy by mělo co nejvíc nosit.
Květem je také první měsíc, kdy je rozumné začít dělat oddělky - ať už kvůli množení, nebo jako protirojové opatření.
Léto
Léto je právě to období, kdy včely odvedou nejvíc práce. Pořád někde něco kvete, a když později ne, tak zase je medovice z lesa. Během začátku léta (červen, červenec) nanosí včely drtivou většinu zásob. Během srpna už jde produkce značně dolů, a na začátku podzimu možná tak paběrkují na medovici. Počasí bývá v létě relativně stálé, takže včely při práci neruší.
V létě je také horko a včely musí ve větším množství z venku donášet i vodu. Myslete na to, a pokud nablízku není vhodný zdroj, dejte jim poblíž úlu nějakou mělkou misku s vodou nebo tak něco. Včely mají nejradši hnusnou vodu např. z kaluží na hnojišti (prý proto, že je bohatá na minerály), což se některým včelařům nelíbí. Ale co, když si ji včely berou dobrovolně, tak proč jim v tom bránit? Samy nejlíp vědí co je pro ně dobré.
Začátek léta je doba kdy ještě můžeme očekávat rojení a nebo dělat oddělky. Nejzazší doba na tvorbu oddělků je začátek července. Později už leda s koupenou oplodněnou matkou, masivním krmením a přízní Osudu.
Během léta byste měli odebrat všechen med který chcete odebrat, a ještě v srpnu včely nakrmit, pokud je krmíte. Včasné krmení pomůže nezatěžovat zbytečně zimní včely (ještě se nenarodily, takže krmení můžou zpracovat ty staré, které stejně chcípnou), a zabrání vzniku "hladové" pauzy. Navíc je dobré dodržovat přirozený běh věcí, při kterém po srpnu už včely nemají mít žádnou rozumnou snůšku - údajně toto napomáhá proti varroáze.
Podzim
Na začátku podzimu ještě včely něco málo nosí, ale obecně podzimem skončil čas hojnosti. Včely vychovávají poslední generaci včel, což budou tzv. zimní včely, které budou v úlu po celou zimu. Včelař v podzimu s úly ani včelstvy nic nedělá, snad s výjimkou povinného léčení. Jinak už se do včel neleze, nekrmí se a podobně - to všechno má být už hotové. Včelaři začíná leháro :-)
Včely postupně přestávají plodit, likvidují trubce, a celkově se připravují na zimu. Jakmile se ke konci podzimu udělá opravdu chladno, včely se stáhnou do zimního chomáče, sednou na začátek zásob a přejdou do zimního režimu.
Zima
Přes zimu se včely semknou do tzv. zimního chomáče. To je shluk včelích tělíček s matkou uprostřed, ve kterém včely udržují konstantní teplotu usilovným bzučením. Včely na okraji chomáče jsou nejvíc vystaveny chladu, takže se průběžně střídají s těmi uvnitř. Tu a tam to nějaká včela nevydrží, chcípne, a spadne na dno. Neděste se že v zimě najdete na dně úlu vrstvičku mrtvých včel, to je normální.
Aby včely bzučení vydržely, celý chomáč se pomalu pohybuje po zásobách, otevírá je a konzumuje. Právě kvůli tomuto je včely celé léto nosily a pracně konzervovaly odpařováním. Včely teď prostě zásoby postupně spotřebovávají, a doufají že nedojdou dřív, než se na jaře udělá teplo.
I když se to může zdát divné, včely tolik zásob na svoje bzučení zase nespotřebují; med je prostě hodně výživná potravina. Ten pravý nápor na zásoby nastane během ledna, kdy matka začne opět klást a vychovávat nové včely - to se spotřeba minimálně zdvojnásobí. Paradoxně tak včely spotřebují více zásob při mírné zimě, kdy matka začne plodit dřív. Ideální zima pro včely je krátká a mrazivá.
Matka začíná plodit už v zimě, aby na jaře měla náskok a první snůšku využila na maximum. Není divu, na jaře bývá všelijaké počasí, a když je zrovna hezky, je potřeba co nejvíc včel aby toho pořádně využily.
Co se včelaře týče, přes zimu má veget, a může si tak maximálně stloukat rámky, hodnotit uplynulý rok a plánovat co všechno v další sezóně udělá lépe než letos.