Související články
Rojení
Rojení je přirozený způsob, kterým se množí včelstvo. Zdůrazňuji slovo "včelstvo" - nejde tedy o jednotlivé včely, jde o obsazení a postavení nového úlu. Stručně řečeno, spočívá to v tom, že si včely vychovají novou matku. Jakmile se vylíhne, ta stará vyletí spolu se spoustou dělnic ven a vyrazí zakládat nové sídlo. Nová královna pokračuje ve stávajícím úlu s těmi dělnicemi, které jí zbyly. Může to celé proběhnout v období zhruba od května do července.
Rojení je přirozenou potřebou včel, nicméně včely se nerojí pokaždé. Jsou známy některé faktory, které včely k rojení motivují, ale zdaleka nejsou známy všechny. Pokud je aspoň nějaký splněný, šance na rojení stoupají.
Některé faktory jsou tyto:
- Nedostatek prostoru. Když je v úlu málo místa a hodně včel, a je navíc vhodná doba, tak to včely budou řešit s velkou pravděpodobností právě rojením.
- Teplota. Když je v úlu hodně teplo a špatně se větrá, včely se rojí ochotněji.
- Přítomnost trubců. Na toto upozrnili autoři Rašovské metody chovu. Jejich poznatek říká, že pokud včelař jakkoli zabraňuje včelám vychovávat si svoje trubce, tak tím k rojení přispívá. Když si trubce mohou včely chovat podle svého, šanci na rojení to tlumí.
Aby bylo úplně jasno, včelaři rojení považují za špatné. Roj totiž odčerpá část zásob a především na nějakou dobu zaměstná včely něčím jiným než nosením sladiny, takže z vyrojeného včelstva potom získáme třeba poloviční množství medu, než bychom mohli. Množení uměle pomocí oddělků takové negativní důsledky nemá. Na druhou stranu toto je chápáno jako negativum dnes, kdy je běžné chovat silná včelstva s velkými výnosy. V historii byla běžná malá včelstva s malými výnosy, a rojení bylo naopak považováno za klad - umožňovalo to včely namnožit, získat tím větší množství malých včelstev, a tím celkový výnost zvednout. Z každého včelstva se získalo medu jen trochu, ale zase jich bylo hodně. Ztráta medu rojením je u malých včelstev zanedbatelná, zatímco u velkých zásadní.
Jak rojení probíhá
Celé to začíná necelý měsíc předem, kdy ve včelstvu propukne tzv. rojová nálada - prostě se všichni rozhodnou, že se budou rojit, a začnou na tom pracovat. Dělnice založí matečníky a matka je zaklade, takže je zahájen vývoj nové matky. Resp. nových matek - včely jich založí tak 5 - 10, kdyby se náhodou nějaký nevydařil. Včely se začnou mnohem víc soustředit na rojení, moc nenosí sladinu, místo toho blázní. Právě toto (a následné porojové oslabení včelstva) je zásadním důvodem snížení výnosu medu. To, že si vyrojené včely s sebou něco odnesou, není tak zásadní.
Jakmile se nová matka vylíhne, stará kolem sebe shromáždí početnou skupinu dělnic, a všichni společně vyletí ven. Kdy to bude, to se dá poznat podle snížené aktivity na česně. Už od rána to ve včelstvu hučí a bzučí, ale ven létá jen minimum včel, všechno důležité se děje uvnitř. Když včely vyrazí ven, udělají takový oblak, a přeletí na místo v blízkosti úlu, které si předem vyhlídly - většinou na větev, nebo kmínek menšího stromu. Tam si všechny včely sednou, utvoří chomáč s matkou uprostřed a sedí tam cca 2-5 dní. Sedí tam vcelku bez ohledu na počasí, vydrží tam i liják a vichřici. Pokud včelař chce roj získat, musí to udělat právě v této fázi. Celý chomáč se dá sklepnout do připravené bedýnky, nebo se tá ustřihnout větev, na které sedí atd.
Během té doby včely z chomáče vylétají do okolí a hledají místo, nějakou vhodnou dutinu, kde by se mohly usadit. Jakmile ho najdou celý chomáč se zvedne, přeletí tam, a včely si začnou budovat nový domov. Nový úl je tím založen.
Ve starém úlu je nová matka, která se ještě nespářila. Jako první úkol se musí vypořádat s ostatními matkami, které se vylíhly spolu s ní. Může z toho vzniknout tzv. poroj, kdy některá z nových matek sežene menší skupinu dělnic a vyrojí se taky. Když nevznikne, všechny matky se porvou na život a na smrt, aby to přežila jediná.
Život v úlu se vrátí do normálních kolejí, ale bude to chvíli trvat, než se začne zase znovu množit. Matka se ještě nespářila ani neproletěla, bude to chtít aspoň 14 dnů, než začne znovu klást. Tato prodleva je další bod, který se projeví na výnosech medu.