Domácí včelařství

Zdravím. Jo, určitě můžete dát jen mezistěny, včely si s tím poradí.

Ohledně předstihu - já bych jim medník dal určitě radši dřív, není důvod to neudělat. Ale co se týče toho stavění díla ... včely obecně staví když je snůška. Když je velká snůška, tak staví hodně. Když snůška není, tak nestaví. Takže úvaha "teď nemusí nosit, takže budou mít čas stavět" je sice lidsky logická, ale včely se podle toho nechovají.

Takže Vy by jste doporučil přidat medníky klidně už nyní?

Myslím že včelaříme v podobných klimatických podmínkách jako u Vás, Jihlava 500 m. n. m. Dokvetly jarní cibuloviny, tedy sněženky a bledule, začíná kvést zlatý déšť a narcisky. Vypadá to, že příští týden začnou kvést švestky.

A ten medník osadit hned plný rámků, nebo jen třeba šest a postupně doplňovat?

Ano, já bych řekl klidně teď, a rovnou se všemi rámky. Nemá smysl to kouskovat, je s tím zbytečná práce navíc. A prostor navíc včelám nevadí, prostě ho využijí až když ho budou potřebovat.

Jeśtě se zeptám jaký máte názor na mateří mřížku? Vložit mezi vrchní nástavek plodiště a medník, nebo nechat včelstvo aby si kladení matky řídilo samo?

Používal jsem ji ze začátku, pak jsem pokusně u pár včelstev přestal, přišlo mi to lepší, a teď ji nepoužívám. Na druhou stranu ji ani nekritizuji, je to prostě volba každého včelaře. Pokud to máte od začátku naplánované s mřížkou, tak ji použijte, vyzkoušejte to s ní, a experimentujte až od příště.

Ze začátku včelaření je nejlepší chytit se jednoho postupu a toho se držet. Na konci sezóny zhodnotíte jak moc to bylo úspěšné, možná vás napadne že nějaké věci by se daly dělat jinak, nebo se vám zalíbí jiná metoda, a tak ji další rok vyzkoušíte. Po první včelařské sezóně získáte spoustu praktických zkušeností, po kterých vám začne dávat smysl leccos, co předtím třeba nedávalo.

Díky ☺️

Tak včera jsme prošli včelstva aby jsme vyřešili ty medníky. U loňského oddělku nebyl problém, našli jsme matku, plod i vajíčka.

U toho včelstva jak jsme včelky dostali na dlouhých rámkách a ty nám čouhají do dna, jsme zásah dělali složitější. Museli jsme je celé rozebrat, aby se nám zase dva dlouhé rámky podařilo odstranit a stavbu trochu přeložit.

V tomto druhém včelstvu jsme také našli plod i vajíčka, ale vůbec jsme neviděli matku, která je značená a dá se tedy najít vcelku dobře. Myslím že jsme se synem hádali vcelku pečlivě ale neviděli ji.

Chci věřit, že jsme ji opravdu přehlédl, ale kdyby náhodou opravdu náš zásah nepřežila, myslíte že v tuhle dobu by si již včelstvo vychovalo novou? Vajíček měly spoustu i trubčiny již zavíčkované tam měly dost.

Děkuji za odpověď a přeji hezký letní víkend

Vlasta

Přehlédnutí je opravdu nejpravděpodobnější. Nicméně pokud mají plod, tak si novou matku dokážou vychovat stejně jako v oddělku. Pokud jste v plástech viděli vajíčka, tak to znamená, že ještě před čtyřmi dny tam matka musela být (cca 4 dny trvá než se z vajíčka vylíhne larva)

Zdravím. Přiznám se že nevím jak dlouho plod vydrží bez zahřívání, ale je to dost dlouho na to, aby přežil přes skoro jakoukoli normální včelařskou manipulaci. Musím ještě dodat že při normální prohlídce plásty vůbec neometáte; vše co potřebujete vidět je vidět i přes včely. Ometáte třeba při odběru medu (aby na plástech při vytáčení nebyly včely), nebo třeba při tvorbě oddělku (smetete do oddělku nějaké včely navíc) ... dalo by se vymyslet víc případů, ale každopádně při normální prohlídce to vůbec nepotřebujete dělat.

Dobrý večer, dneska včely nosily veliké množství pylu, problém je v tom, že vůbec nepoužívají česno, ale pouze očka a to ze všech čtyř otevřených mají oblíbená hlavně dvě ve druhém a třetím nástavku od spoda. Před těmito očky je logicky hrozná zácpa a včelky s pylem v hroznech padají na zem odkud se večer už nedokázaly zvednout, protože prochládaly. Jednu po druhé jsem zahřívala a vracela do úlu, ale to neni určitě zcela standartní postup. Nevím proč Langstroth nemá leták, dnes jsem jim ho udělala, a jsem zvědavá zda se naučí chodit česnem.

Máte s tímto problémem zkušennost? Děkuji.

Patrně začaly kvést jívy, to je dobře, u nás ještě nekvetou. No, moje včely taky radši lezou očkem a taky je česno většinou skoro prázdné. Asi jim to vychází časově výhodněji, i když se musí procpávat zácpou.

Včely se nedokážou zvednout proto, že jde o už opravdu staré zimní včely, pro které tohle jarní nošení pylu představuje neúnosnou zátěž a umírají u toho. To je normální, nemá cenu je vracet zpátky, protože už jsou prostě staré, a při příštím letu padnou znova. Leták neleták. Takhle to holt je; koneckonců jsou to zasloužilé babičky, které žily několikanásobně déle, než kdyby se bývaly narodily uprostřed sezóny.

Pro včelstvo to nepředstavuje problém, v tuto chvíli už má zásobu nových včel, které ty umírající nahradí.

Ono záleží i na počasí; když včely musí držet zimní chomáč, tak nemůžou courat po úlu a sbírat těsto. Taky jde o množství včel v úlu ... Počkejte na příznivé počasí, pak do nich koukněte a uvidíte. K varování před předčasným otevíráním včel se připojuji. K první prohlídce to chce vysloveně krásný teplý jarní den. U nás v podkrkonoší takový ještě nebyl.

Zdravím. Podle mně je nejlepší dát rovnou tři nástavky (1x medník + 2x plodiště) - nemusíte se pak bát že včelám dojde místo a často to kontrolovat.

ještě něco mě napadlo když přidám jedno plodiště a na to nástavek jako medník tak někde jsem četl že bych mohl pozastavit rozvoj včelstva ,neměl bych přidat medník až začne pořádná snůška.

Dočíst se dá leccos. Já mám včely celoročně ve třech nástavcích a funguje to. Jestli si nejste jistý, zkuste jedno včelstvo rozšířit rovnou na tři nástavky a druhé postupně, a na konci roku porovnejte výsledky.

Tohle se mi stalo taky. Je pravda, že jednoplástová (nebo dokonce dvojplástová) mezera bez zásob je pro včely v zimním chomáči zásadní problém. Proč ta mezera vznikne nevím. Může to způsobit nevhodný pozdní včelařův zásah, ale stalo se mi to i když jsem na podzim určitě nezasahoval. Nezbývá než se s tím smířit, nastává to dost zřídka.

Děkuji... já jsem do toho oddělku nijak nezasahoval, pouze jsem krmil - možná málo (6kg cukru + to co si včely nanosily). Možná to bylo málo a možná je to i blbým (teplým) podzimem.

Pokud v nástavk.úlu při zazimování zásoby jsou (20kg)a vč.nepřežije, musí být na dně min.3-5 tisíc mrtvolek. Je chyba v sestavě včelstva. Když tam vč. nejsou, ponejvíce jde o odlet silně napadených včel VD ještě před zimou, nebo vč. bylo silně a trvale rušeno. Je to popsáno na jiných portálech a v literatuře. Osobně přecházím na zimování ve třech VN, nic se tím nezkazí. Pochopitelně musí být správné větrání (přístup vzduchu) a perfektní zateplení střechy.

Zimování v ležanech, popř.THB je jiné, tam dotaz nebyl směřován.

Zdravím. Tak předně to není tak, že by včelstva po tmavém medu hromadně přes zimu umírala. Po medovicovém medu mají víc výkalů, a ano, potenciálně to může způsobit problémy, ale obvykle nezpůsobí. Je to spíš doporučení - pokud včely zimují na medu, tak je lepší když jim včelař spíš nechá květový a odebere si medovicový, než naopak.

Problémy to obvykle nezpůsobí proto, že včely nebývají odkázány jenom na ten tmavý med. Pokud se nechají úplně přírodně, tak jedí přes zimu všechno to, co si přes léto nanosily, tedy všechny druhy medu (ne jenom medovicový). A to je v pořádku. Nebo pokud je včelař aspoň částečně dokrmuje, tak včely budou část zimy žít na cukrové šťávě, která je naopak z hlediska množství výkalů velice dobrá. Takže ta špatná situace nastane většinou jen když včelař odebírá med, odebere jen ten květový, a nechá včely zimovat jen na medovicovém. A ani tehdy se nic vážného nestane pokud zima nebude příliš dlouhá a včely včas dostanou aspoň jeden hezký den, kdy budou moct vyletět a vykálet se.

Jak poznat tmavý med v plástech - to moc nejde, a proto se to většinou zařizuje tak, aby nebylo nutné to poznat. Využije se toho, že med nanošený v první půlce sezóny je převážně květový, zatímco med z července a srpna je spíš medovicový. Kde přesně je ta "půlka" záleží na místních snůškových podmínkách, prostě když už toho málo kvete, tak začíná medovicová fáze. No a když třeba na začátku této "půlky" přidáte nový nástavek, tak víte, že to, co do něj včely nanosily, bude hlavně medovice. Případně se dá vymyslet řada dalších způsobů jak zajistit "časové oddělení" medu, abych věděl který je z první půlky a který z druhé.

To se nedá jednoznačně říct, záleží na tom proč ho včelám dáváte. Jestli jako nouzové doplnění zásob když jsou na jaře skoro na dně, tak v tom případě jim dáte prostě tolik, kolik budou potřebovat na přežití do snůšky (obvykle dáte trochu, za pár dní to zkontrolujete, dáte další ...). Jestli to má být nějaká varianta podněcování, tak o jeho efektu nejsem příliš přesvědčen, a tudíž bych řekl že je skoro jedno kolik toho do každého úlu dáte.

Zdravím. Tak hlavně to kdy a jaký nástavek kam přehazovat není nic normovaného a záleží na vaší provozní metodě.

Jestli se ptáte zda už je dobrý nápad začít zasahovat do včel, tak to zase záleží na počasí u vás. U nás je třeba sice hezky, ale všude ještě leží sníh, a já do včel teď určitě nepolezu. Nechám to být až do doby kdy bude opravdu jaro, sníh pryč, a aspoň něco pokvete.

A současně, pokud musíte na jaře připravit nástavek na zásoby (to bude předpokládám ten nástavek co dáte nahoru), tak ten by měl být na místě dřív než začnou kvést ovocné stromy. Tu dobu mezi pořádným jarem na jedné straně a ovocnými stromy na druhé straně využijte k jarním včelařským operacím.

Je šance, dokonce někdo občas získává včely tak, že nastrčí svoje prázdné úly poblíž jiných včelařů a čeká. Nedoporučuje se to kvůli neznámému původu roje (což mě až tak netrápí) a taky kvůli tomu že to vůči těm včelařům není úplně hezké. Když půjde o vaše včely tak vám to samozřejmě nevadí, ale není to úplně spolehlivý postup. Včely se po vyrojení snaží dostat dál od úlu, takže se jim zpátky skoro na to samé místo moc nechce. Můžete úl nalíčit kousek dál, ale jistotu stejně nikdy nemáte. Lepší je počkat až se vyrojí a pak dát prázdný úl poblíž místa kde sedí. Jenže na to zase nesmíte to rojení propásnout.

Pokud jde o vlastní včelnici, je zbytečné přidávat vystrojený úl k tomuto místu. Roj se starou matkou se usadí dál o místa odchodu, většinou do výše 7m a to lze odchytit. Poroj s novou matkou jde výš a dál.

Může se osadit u včelnice na bidlo cca v.4m stará obrácená nůše, vyzbrojená jako košnice + panen.souš. Ale účinnost osazení rojem/porojem je minimální.

Pokud u včel nebydlíte v dosahu a neuslyšíte odlétající roj (značný hukot), prakticky je ztracen.

V případě příchozího roje jej musíte vydat včelaři, který jej nárokuje.

Zdravím. No, já mám klasické nástavky na rámky 39x24, protože s těmi jsem začínal a nemám důvod je měnit. V zásadě jsem toho názoru, že v nástavkovém úlu se dá včelařit různými způsoby, jsou tam největší možnosti. Připadají mi rozumné dva důvody proč nemít nástavky - 1) protože se mi jiný typ úlu prostě líbí (to je naprosto relevantní), 2) Protože se mi do toho nechce vrazit tolik peněz. Pokud jde technické možnosti, tak v nástavkovém úlu můžu mít klidně třeba volnou stavbu, když budu chtít. Ostatně japonský úl je v podstatě nástavkový úl bez rámků.

Používám celé rámky, místo mezistěn jen úzké proužky u horní loučky, aby včely stavěly do rámku a ne napříč. Nepoužívám mateří mřížku. Provozní metoda ... já už jsem to tu několikrát psal, pointa je v zásadě v tom, že nechávám plodiště stlačovat zásobami až pod úroveň nejvyššího nástavku, ten pak odeberu, vytočím, plásty vytavím, a nástavek s prázdnými rámky vrátím dospodu. Jak jsem k tomu dospěl ... no chtěl jsem použít úly co už mám, mít to co nejjednodušší, dělat se včelami věci, u kterých přesně vím k čemu jsou. Jo, a mít med v nejstarších plástech, které jsou pak hned na likvidaci. Protože medovinu dělám tak, že vytočené plásty z rámků vylámu a odmočím je ve vodě, takže potom je nemůžu do úlu zase vrátit. To mi vyhovuje, protože dělat medovinu z medu ve sklenici by mi bylo líto :-)

To hodně záleží na tom jak velké oddělky děláte a jak velké je to zdrojové včelstvo. Obvyklé je udělat ze včelstva jeden až dva oddělky.

Zdravím. V tuto dobu až do jara platí, že cokoli se děje, s tím si včely musí poradit samy. Jakýkoli včelařův zásah v zimě uškodí vic než prospěje. Takže - ochlazení nějaký vliv asi má, ale není to nic, s čím by se včely neuměly vypořádat samy.

Zásoby - včely za zimu spotřebují průměrně okolo 11kg zásob. Samozřejmě nikdy není dobře nutit včely jet "na doraz", takže je lepší dát jim víc, a je to i větší jistota. Ale těch 13kg mi přijde v pořádku a není třeba se bát. Nehledě na to že to nebyly jejich jediné zásoby, protože nejspíš měly v plástech i aspoň něco svého.

Děkuji za uklidňující odpověď. Jsem rád že stránky zase jdou. ;-)

Zdravím. Strůpková fólie nemusí být vůbec. Kondenzace není nijak nutná, a není ani úplně najisto dobrá. Dokud jsou včely v zimním chomáči, tak vlhkost ze stropu stejně pořádně nevyužijí. A když už nejsou, tak je většinou venku už docela dobré počasí, a můžou si vodu nosit zvenku. Rozhodně vodu zvenku mají radši, kondenzovanou pijí jen když je z nějakého důvodu nouze.

Já osobně strůpkovou fólii mám po celý rok, ale hlavně proto, aby mi včely nevykusovaly polystyren zpod střechy.

A co prodyšnost stropu ?

To je v podstatě dotaz na to samé. Když máte celý úl v zimě hodně neprodyšný, tak v něm kondenzuje vlhkost. Čím méně neprodyšný, tím méně vlhkosti. Hodně vysoká vlhkost znamená, že začnou plesnivět plásty, na kterých včely momentálně nesedí, nebo dokonce že začne kapat voda na zimní chomáč. A to je špatně.

Aby se to nedělo, dělají se různé věci. Já jim nechávám nahoře otevřené očko, aby se aspoň nějak přirozeně vyměňoval vzduch. Někdo dává nahoru jeden nebo víc prázdných nástavků, aby se vlhkost rozložila do většího prostoru. Někdo dává pod strůpkovou fólii vrstvu tlustšího koberce (např. jekoru), aby se do něj vysrážená vlhkost vsákla a nekapala na včely.

Zdravím. No, je to něco mezi úlem s nerozběrným díle a nástavkama. Dílo se dá rozebrat na jednotlivé nástavky, ale ne na jednotlivé plásty. Obávám se, že případná veterinární kontrola by to za rozběrné dílo neuznala, chce vidět jednotlivé plásty.

Na druhou stranu - včelařit se v tom určitě dá, a určitě to není horší než zcela nerozběrné dílo, které je včelí přirozeností. Operace přehazování nástavků by se neměly moc přehánět, protože každý manévr s nástavky znamená proříznutí plástů. Ale měla by na to fungovat libovolná provozní metoda, která operuje s celými nástavky a ne s jednotlivými plásty. Mně přijde jako nejintuitivnější metoda na konci léta odříznout a odebrat horní nástavek, z něj vybrat co v něm je, a pak ho vrátit prázdný na spodek. Podle velikosti nástavků odebrat třeba i horní dva, ale tam záleží na tom aby jim zbylo dost zásob, protože o nich nemáte moc přehled. A nebo to dotáhnete krmením.

Díky, a přeju hodně zdaru do včelařského startu!

Díky. No, jak píšu, ohledně včelých nemocí nejsem dostatečně fundovaný, takže se tomuto tématu vyhýbám.

Jo, s tímhle bych souhlasil. Když do toho stát dává peníze, tak má právo si říct za jakých podmínek je dá. Nesplníš podmínky, nic ti nedám. Pokud by to fungovalo takto, nebyl bych proti - dokud nebude zakázáno včelaření bez dotací (=bez zkoušek) pod hrozbou pokut.

Opět musím dodat svou trošku do mlýna. Pokud zkoušky, tak transparentní, musela by je provádět pouze odborná autorita, jako je učiliště v Nasavrkách. Jinak to bude tak, jak jsem zde už psal, podmínky nebudou všude stejné - v některých okresech to bude přísné a regulérní, jinde půjde o formalitu, aby se splnilo nařízení...

... což by to celé ještě zesložitilo. Za sebe bych řekl - pokud by zkoušky byly skutečně jen podmínka k získání dotací, ale stále by bylo možné včelařit bez zkoušky (a tedy bez dotací), tak ať si to stát zorganizuje jak chce. Dobře, blbě ... Sice by se z toho stal nástroj k získávání bezpracných peněz, ale na druhou stranu kdyby chtěl někdo opravdu včelařit, tak by klidně mohl bez buzerace. Pokud by nechtěl dotace (a zájmový včelař je nepotřebuje), tak ať si to dělá klidně bez jakéhokoli úředního povolování.

Souhlas.

Nojo, to je velmi nepříjemné. Ono si tělo na štípance postupně zvykne, a po nějaké době je reakce už minimální. Jenže jak píšu někde tady na webu, pokud vás jediné štípnutí pošle do nemocnice, tak to prostě nemůžete riskovat. Tam je jediná šance - nechat včelaření někomu z rodiny.

No, TEORETICKY si můžete pořídit nějakou hodně dobrou včelařskou kombinézu s kuklou, a brát si ji vždycky když na ně půjdete. Ale já to neradím, a neriskoval bych to ani tak.

U nás jeden včelař zemřel - zakopl a upadl u včelína, včely ho pobodaly - ale nevím, kolik žihadel dostal...