Děkuji za odpověd. Jen mě napadlo, že kdybych je spojil přes papír, jak to dopadne s trubčicí, případně trubčicemi, pokud jich tam může být více? Nemohou zabít matku až se přes papír včely prokoušou? pokud trubčice pojí síla přežít, tak by mohla bojovat s matkou. Je mi záhadou že v tom včelstvu nebyli trubci, pokud jsem nepřehlédl.
Ti trubci se třeba ještě nestihli vylíhnout. Jinak mám zkušenost že pokud jsou ve včelstvu trubčice i normální matka, tak trubčice se stáhnou někam na okraj, tam si chvíli kladou, a nakonec zmizí. Ale pokud chcete mít jistotu, tak to vymetení včelstva na zem a zavření úlu je nejjistější.
Hezký den, stala se mi s jedním včelstvem takováto věc. po zimě na konci dubna jsem se do něho díval a včelstvo nemělo žádný plod, včelstvo působilo unyle, sem tam vylétla nějaká včela, žádná energie, tak jsem si řekl, že patrně nemají matku. Z jiného včelstva jsem vzal dva rámky s nezavíčkovaným plodem a dal jsem jim to tam, s tím, že si jako osiřelé včelstvo udělají matku. Teď jsem se tam díval znovu po měsíci a půl a je to to samé, včely působí unyle, jak kdyby nic neřešily, občas nějaká vylétne a pak zase zaleze, nemají žádný dělničí plod, ani žádné zásoby, ale místy je vidět trubčina, ale roztahaně, ale mezi včelami jsem trubce neviděl,ta trubčina je po kouscích, není ji vůbec tolik, jak bývá vidět na fotkách u včelstev, kde je trubcokladná včela. Je mi záhadou, že si nevytvořily matku, když jsem jim tam dal plodový rámek. O co se může jednat? Může tam matka být matce trvat, než se rozklade? Subjektivně na mě působí včelstvo lenivě. Kdyžtak včelstvo pak na konci léta spojím s jiným silnějším přes novinový papír. Děkuji. Petr
To, co popisujete, vypadá opravdu jako hrboplod. Včelstvo s hrboplodem je už prakticky v háji. Kdyby měli tu matku hodně opožděnou, tak je teoreticky ještě možné že se teprve rozjede, ale spíš bych na to nesázel. Spíš si myslím že měli smůlu, a přišli i o tu druhou matku. V takové situaci se už včelstvo prakticky zachránit nedá, a spojit je přes papír je asi to nejlepší co se dá udělat. A nebo je prostě všechny vysypat ven, úl zavřít, a nechat je ať se vnutí do ostatních úlů. Tohle je dobré v tom, že trubčice nelétají, takže ty na zemi už zůstanou, a do ostatních úlů se vnutí akorát regulérní dělnice.
Zdravím, právě jsem udělal oddělek, původně jsem ho chtěl převézt na jiné stanoviště, aby se včely nevracely do svého původního údajně. Chci se zeptat, Je to vážně nutné, pokuď oddělek nechám 24 hodin zavřený, třeba si zvyknou a nebude potřeba je dávat na jiné místo a nechám je kousek od původního včelstva. Jak to vidíte? Nepřeletí k matce? Děkuji. Petr.
Když ho přesunete, máte to jistější. Ale pochopitelně pokud máte včely na jednom místě, tak to není dost dobře realizovatelné. Takže já to dělám jak píšete, udělat a 24h zavřít (otevírají se pak večer když už padá tma, takže stejně hned nevylítnou). Není to stoprocentní, ale v drtivé většině případů se to povede. Pokud ale máte možnost, tak je aspoň dejte na opačný konec řady, nebo kousek vedle jinak natočené, nebo tak něco.
hezký den. Můžu udělat oddělek tenhle týden, není už pozdě? Respektive, kdy je nejzazší termín pro oddělky? Myslím oddělky, kdy si udělají matku sami z ranného nezavíčkovaného plodu. Dal bych 2 rámečky s plodem a zásoby a souš s vodou a potom je podněcoval cukrem. Stihnou si do podzimu udělat matku? Děkuji
Zdravím. Pozdě není, tak cca do konce června je to dobré. Může to trvat až 2 měsíce než budou mít plodící matku, ale to je pořád čas na to, aby si vychovaly zimní generaci včel.
Děkuji, tak ještě počkám, nechám ještě včely, aby byly v plné síle a neoslabil jsem je, když teď budou kvést lípy. Zatím moc květového medu není. Pak z nich udělám oddělek.
hezký den. Můžu udělat oddělek tenhle týden, není už pozdě? Respektive, kdy je nejzazší termín pro oddělky? Myslím oddělky, kdy si udělají matku sami z ranného nezavíčkovaného plodu. Dal bych 2 rámečky s plodem a zásoby a souš s vodou a potom je podněcoval cukrem. Stihnou si do podzimu udělat matku? Děkuji.
Dobrý den, máme včelstvo ve dvou vysokých nástavcích, z loňského oddělku. Na začátku konci dubna jsem přidala dolů třetí nástavek s mezistěnami. Při dnešní kontrole (30.5.) se ukázalo, že přidaný nástavek s mězistěnami je stále prázdný, včely se drží stále ve dvou horních nástavcích. Našli jsme v úlu zavíčkované matečníky a na keři vedle menší roj. Nechápu proč včely nerozšiřují plodiště směrem dolů - ale místo toho se vyrojily - jako by měly málo místa. Myslíte že jsme udělali něco špatně? Jsme začátečníci, vloni jsme koupili dva oddělky. Děkuji předem za váš názor.
Zdravím. No, předně je třeba říct, že prostor je jenom jedním z faktorů rojení. Včely se můžou vyrojit i když máte dost místa. Koneckonců je to naprosto přirozený způsob rozmnožování, úplně zakázat se to nedá. A jestli roj přistál na keří a dal se sundat, tak buďte rádi, máte nové včelstvo.
Proč se nerozšířily dolů ... no, možná to prostě dosud nestihly. Obecně včely staví když je snůška, nefunguje to tak, že "teď je špatné počasí, sedí v úlu, tak to můžou využít a stavět". Takže je možné, že vzhledem k permanentním dešťům se prostě nerozšiřovaly, a využívaly jen ten prostor, co už měly postavený.
V mém kameném baráku jsou již třetí rok uhnízděný včely. Kdyby měl někdo nápad, jak je vylákat z malého otvoru ven, tak bych byla moc ráda, bojím se u baráku sekat trávu. Když se budou díry mezi kameny zadívat, tak by ty včely uhynuly.
Bydlím 8km od Horaždovic
To se obávám že nevylákáte, včely ze svého úlu neodletí nikdy. Můžou se vyrojit, ale to je množení včelstva, tzn. původní úl zůstane pořád obsazený. Teoreticky by asi šlo vyřezat plásty, přendat je do prázdného úlu, ten zavřít, a někam odvézt. Ale to jednak musíte mít do té díry přístup, a jednak není vůbec jisté jestli to včelstvo přežije; volně stavěné plásty nejsou zrovna vhodné na přenášení.
Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli mohu dělat oddělek i v tuhle dobu, kdy je venku už kolikátý den chladno a vítr a včely moc nelétají, anebo jim nechat klid. Mám počkat, až bude víc teplo na začátek června? A ještě dotaz, jestli má na rojení včel vliv teplota, jestli se včely více rojí, když jsou teplé dny a ne takoví chladno, jak je ted kolem 14°C. Děkuji. Petr.
Zdravím. No, já jsem oddělky ještě nedělal, a nejsem si jistý jestli letos vůbec budu. Právě předpokládám, že teď, když mají jen malý přísun zásob, nebudou moc sílit, a tak je nechci ještě navíc oslabit oddělkem. Jinak oddělku zima zase tak moc nevadí, ledaže by měl málo včel a hodně plodu, takže by to neudržel v teple (lze to dohnat tím, že do oddělku sklepete včely z více úlů, takže je silnější). Ale pokud nebude mít vůbec žádnou šanci donést si zásoby (kvůli zimě), tak musíte vydatně krmit.
Teplota určitý vliv na rojení má, při vyšší teplotě se víc rojí. Ale je to jen jeden z vlivů, a klidně se může stát, že se včely "nastartují" na rojení během delšího deštivého období, a pak vylítnou jen se udělá hezky.
Jen jsem ustříhnul ten konektor co se strká do notebooku. Jsou tam dva dráty, tak ty jsem oddělil od sebe, oholil konce, a opravil je tak, aby se daly snadno přikládat k drátkům. To je celé.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli už vyndaváte podložku, jelikož jsem slyšela, že někteří včelaři ji vyndavají už v únoru, ale přijde mi, že je na to příliš velká zima. A další otázka se týká vody. V těch několika málo hodinách, ve lterých mohly tento týden vyletět, jsme si všimli, že mají opravdu velkou žízeň. Nemáme pítka uvnitř úlů, jelikož jsme je zatím nepotřebovali, ale teď mi to přijde, že bych je asi měla začít zhánět. Díky předem za rady. Hezký víkend Eva
Podložku ... to myslíte u zasíťovaného dna? Já nemám zasíťované žádné dno, tudíž jakoby všechny úly měly podložku pořád. Tohle je jedna z těch věcí, které nijak zásadní nejsou; funguje to tak i tak, a nerozhoduje to o bytí nebo nebytí včelstva. Za sebe tedy můžu říct, že kdybych měl zasíťované dno, vyndával bych podložku až když bude najisto teplo.
Co se vody týče - já doufám že ta zima nebude na věky. Jakmile budou moct lítat ven, tak si donosí co potřebují (zdrojů vody teď budou mít dost :-) ). Takže já žádná zvláštní opatření nedělám, a doufám, že se počasí brzy umoudří.
Dobrý den po zimě, jaru se moc nechce, dnes teplota 3°C. Chtěl jsem se zeptat, loni v tuhle dobu v druhé půli dubna, kdy kvetou třešně ptáčnice jsem už přidával první mezistěny po zimě a přehazoval nástavky. Teď už ptáčnice kvetou, ale je pořád kolem 3 - 6 °C. Ohrozil bych včely, kdybych jim tedka přidal nástávky a mezistěny? Mrznout asi už nebude. Děkuji. Petr
No, do včel se má lézt až když je venku 10 stupňů. V zásadě přidat nástavek se dá docela rychle, takže to by se risknout dalo, ale jakékoli rozebírání včelstva silně nedoporučuju. Ony v tomhle počasí stejně prakticky nelétají, takže o nic nepřicházíte. Ani s tím stavěním to není tak žhavé, protože včely buď nosí a staví, a nebo nedělají ani jedno. Takže já bych řekl, že můžete vcelku bez následků počkat na větší teplo.
Peter klobúk dolu, super web, skvelé spracované informácie a trpezlivé odpovede včelárom... nechcem sa nič pýtať, len poďakovať a držím palce aby ťa to ešte dlho bavilo... a nech sa darí včelám...
Jen trochu - mezistěnu rozřežu na podélné pruhy široké asi 2cm, a ty natavím do rámku nahoru. Jde o to naznačit včelám kam mají stavět, protože bez toho proužku na čistých rámcích nastaví plásty napříč. Všechno ostatní si staví samy. Pokud recykluju už používané rámky, tak z nich staré plásty odstraňuju tak, aby v horní části rámku trochu plástu zbylo. To včelám slouží dostatečně jako vodítko, a už nemusím používat ten proužek mezistěny.
Všechno to vzniklo z více důvodů. 1) Chtěl jsem to zkusit. 2) Nechtěl jsem nakupovat mezistěny, chtěl jsem si vystačit co nejvíc sám. 3) Vosk jsem chtěl produkovat, nikoli spotřebovávat. Protože ho používám např. při činění kůží nebo na voskování sýra, a chtěl jsem používat vlastní.
Děkuji, já jsem stále začátečník, vaše stránky moc rád sleduju... Já také nechávám včely stavět bez mezistěn, mám NN Optimal, ale letos budu zkoušet jeden vyšší nástavek, bude to vlastně systém Dadant a mám trochu obavu, jak včely vystaví vysoký rámek bez mezistěny.
No podle všeho by to mělo fungovat. Pokud jsou v rámku drátky, tak včely by to na ně nakonec měly přilepit (ze začátku ne, ale nakonec přilepí), takže vyztužení tam bude. Možná plást nedostaví až dolů, ale to je v pořádku, budou stavět tolik, kolik potřebují.
Já to teda mám ozkoušené jen na mých 39x24 .
Je spíš otázka odkud se budou včely na ty vysoké rámky rozšiřovat. Plásty se totiž musí vždycky stavět shora dolů. Takže když včely mají obsazený nástavek nahoře, a prázdný pod sebou, tak je to v pohodě. Pokud ale mají ten prázdný nad sebou, tak po nich vlastně chcete aby celý ten volný prostor přeskočily, a v novém nástavku začaly zase stavět shora. No a s tím jsem měl jeden rok problémy, ani na 39x24 to včely udělat nechtěly, takže od té doby je nechávám stavět zásadně jen dolů.
Dobrý den, smím-li se zeptat, jaká je Vaše provozní metoda? Nemohl byste, prosím, sepsat zjednodušeně metodiku - co, kdy a jak děláte? Z vašich stránek lze mnoho vyčíst, třeba že základem je " nechat včely na pokoji" ale stručně sepsat každou činnost (jak, kdy, co) by mi pomohlo. V rubrice Provozni metoda nám začátečníkům dáváte hodně na výběr, což je dobře, já bych však ráda znala ten váš postup, konkrétně tedy u úlů 39x24. Děkuji za váš čas a rady, jste supr!
No, já jsem svoji metodu nechtěl nikomu vnucovat, protože to dělá kdekdo. A taky jsem chtěl podporovat čtenáře webu aby se nenechali metodou omezovat a hledali si vlastní cestu. Ale budiž
1) Na jaře mám včelstvo ve třech nástavcích 39x24, přičemž obsazují nejhořejší nástavek, případně ještě zasahují do druhého shora. V nejhornějším nástavku je taky zbytek zásob, ale jsou především medové, protože to je to, co jim zbylo z loňska (cukrové zásoby měly až pod nimi). Trochu cukru tam být může, ale málo.
2) Takto je nechám být až do začátku srpna. Včely plní horní nástavek zásobami, a postupně si stlačují plodiště do spodních dvou nástavků.
3) Během té doby nicméně do včelstva trochu zasahuju. Jednak udělám oddělek (pokud je včelstvo dost silné), a jednak přeložím staré zásoby (pokud jsou) a kousek plodiště o patro níž. Cílem je trochu včely "motivovat" k posunu dolů, i když třeba zásob není tolik. Tohle je operace s jednotlivými rámky (a ne s celými nástavky, což je preferované), ale dělám to současně s výrobou oddělků, takže to zase taková práce není.
4) Pokud jde všechno dobře, je na začátku srpna horní nástavek plný medu, a dolní dva nástavky obsahují plodiště a ještě trochu zásob. Takže horní nástavek odeberu, vytočím, plásty vyřežu z rámků, odmočím ve vodě (na medovinu) a poté vytavím. Prostě vše z horního nástavku se zlikviduje.
5) Včely potom nakrmím na zimu, a nástavek s novými prázdnými rámky dám dospod úlu. Takže zase jsem v situaci že plodiště je úplně nahoře (a nebo se tam přesune přes zimu, protože tam budou zásoby).
Dělám to takto proto, že
- Nechci používat mateří mřížku, protože mi přes ní včely moc neprocházely.
- Chci vytočené plásty odmáčet na medovinu, takže bych měl vytáčet ty nejstarší, které se mají zlikvidovat.
Pokud je dostatečná snůška, tak to funguje pěkně. Problém je, že když snůška dostatečná není (jako třeba loni), tak se plodiště o patro níž nestlačí, a v horním nástavku zůstanou promíchané zásoby a plod. V tom případě holt při vytáčení neberu celý nástavek, ale jen čistě zásobní plásty (jsou -li nějaké) ... a to zase omezí výměnu díla (protože včely se na čisté neposunou). Takže metodu občas trochu měním a přizpůsobuju, aby se to nějak kompenzovalo. Nemám na 100% zaručeno, že se do medu nedostane žádný cukr, nicméně ho je vždycky tak málo, že to ve výsledku není poznat. Nekrmím tak moc jako jiní, tak 10-15kg na včelstvo (podle velikosti), protože včelám vždycky zůstává ještě kus medových zásob které měly ve druhém nástavku. Takže pak vím, že přes zimu drtivou většinu cukru snědly.
Dobrý den,
díval jsem se n amednou krávu už v loni a myslím, že jsem udělal dvě chyby. Za prvé tam musí být přepážka aby včely byly v měnším prostoru. Jde o teplo. Za druhé je potřeba aby měly 15-20kg zásob, 5kg je opravdu málo. Pokud do podzimu nezesílí je potřeba to řešit a nenechat je zimovat. Slabochy spojit, nebo zavčas krmit, v létě pršelo, neměli toho moc v přírodě z čeho by to nanosili. Mějte se.
Jo, letos to byla obecně s medem bída. Já jsem nevytočil vůbec nic, akorát jsem krmil. Ale nakonec dobře že tak, mnozí včelaři v květnu vytočili, a pak jim včelstva umírala, protože už neměla kde brát zásoby.
5kg zásob je na zimu málo, ale menší včelstvo by si mělo vystačit s 10kg, když na to přijde. Samozřejmě, pokud má člověk na výběr, tak je lepší dávat rezervy, s tím naprosto souhlasím. Pokud lze včely nestresovat nedostatkem, tak je to lepší.
Přepážka kvůli teplu nutná není, včely to zvládnout i ve velkém nepřehrazeném prostoru ... ale samozřejmě musí mít ty zásoby.
Moc moc děkuji za Váš web. Články a informace v něm jsou přehledné, jasné a hlavně dodávají odvahu začátečníkovi.
Ráda bych se zeptala na Váš názor a předem za něj děkuji. Dostala jsem darem od přátel tři včelstva, která jsou zatím stále na původním místě v jejich včelíně. Otázka zní, kdy a především jak je podle Vás nejlepší přesunout včelky z původních úlu do mých? Měl by se nejdříve udělat přesun v rámci úlů převěšením rámků a až po nějaké době přesun v rámci zahrad? ( cca 500m). Úly jsem pořídila se stejnou rámkovou mírou, ale i tak mi to příjde jako obrovský zásah, který vyžaduje skvělé načasování. Jak byste postupoval vy?
Také by mě ještě zajímalo, zda pro včelstva nebude dost velká změna, když moje metoda včelaření nebude úplně stejná jako metoda mých přátel, kteří včelaří velmi tradičně. Nebude také vadit přesun ze zateplených úlů včelína do neuteplených úlů venku?
Zimu trávím čtením a je fakt, že čím víc čtu, tím víc mám z chovu včel respekt. Proto ještě jednou děkuji za váš web. Ten mi dodal odvahu a je pro mě do začátku zdrojem cenných informací.
Pokud by se přenášely celé úly, tak někdy hodně brzo na jaře, třeba v únoru. Dřív než včely začnou vyletovat. Protože až vyletí, tak si budou znovu mapovat okolí, a je dobře, když to může být už na finálním stanovišti. Pokud je přenesete v létě, tak se můžou stát, že se začnou vracet na původní místo, protože jsou na to prostě zvyklé.
Pokud musíte přerovnávat rámky do svých úlů, tak to nemůžete dělat dřív než se oteplí (aspoň 10 stupňů ve stínu několik dní po sobě). I tak bych to ale udělal co nejdřív to půjde. Úl bych následně zavřel (očka na větrací mřížku, nechceme je udusit), převezl na finální stanoviště, den je tam nechal zavřené, a až pak otevřel ... navíc navečer, aby už nechtěly vylétnout. Jelikož přesun 500m není tak daleko, tak doufejte, že se nebudou chtít vrátit.
Nejlepší by asi bylo převézt je v tom únoru v původních úlech, a pak jim na jaře postupně vyměňovat staré nástavky za nové. Ale nevím jestli to je ve vašem případě přijatelné.
Každopádně rozebrání a přerovnání včelstva určitě velký zásah je, ale pokud jim rámky srovnáte do stejného pořadí, v jakém původně byly, tak jim žádné dlouhodobé poškození nezpůsobíte. Že mají kolem sebe trochu jiné "krabice" než předtím jim nevadí.
Přesun ze včelína ven by jim vadit mohl, ale taky to nebudete dělat ve dvacetistupňových mrazech. Pokud budete rámky přerovnávat, tak to stejně můžete dělat až když bude těch aspoň 10 stupňů. A i když přesunete celý úl, tak to stejně nebudete dělat v těch nejhoších mrazech ... a pár stupňů mínus v pohodě zvládnou.
No a jinak včely podle mě stejně chápou každou novou sezónu "nanovo", takže jak se s nimi včelařilo předtím by mělo být celkem jedno.
Zdravím Vás, dnes spíše než dotaz, tak mírné zanaříkání. Občas nahlédnu do skupiny včelařů na facebooku a denně tam teď řeší náhlé zmizení včel z úlů plných zásob, úhyny. Mám už také stejnou zkušenost teďko z týdne, zmizely mi včely a po prozkoumání prázdných souší z úlu jsem všude viděl spoustu napadaných kleštíků, tak je ta varroáza vážně potvora, kdo nezažije nevěří a já moc nevěřil. Včelařím krátce, tak jsem za tuhle zkušenost na jedné straně rád, ale trochu to bodne u srdce, protože člověk ty včely bere jako svoje. Je teda děsné, že dosud není žádný postup, jak takové situaci s jistotou zabránit. Někdo říká, léčit co nejméně, další léčit co nejvíce a stejně to postihne včely každého z nich. Tak snad to máte letos se včelami dobré a úhyny se Vám vyhnou. Líbil se mi jeden názor u komentářů k úhynům, že "Kdysi platilo, že kdo neléčí, nevčelaří a dnes platí, kdo nevytváří oddělky, nevčelaří." Protože oddělkům a mladším včelstvům se úhyny více vyhýbají. Tak asi tímto směrem také půjdu, protože se mi příliš chemie do včel dávat nechce, anebo budu vytáčet jen jednou v červnu, nebo začátku července aby byl med bez chemie a pak už budu jenom léčit, abych připravil včely na zimu. Petr.
Nojo, s varroázou je to těžké. Ono léčení sice spoustu kleštíků zabije, ale není to dlouhodobé řešení, protože včely si je brzo namnoží znovu. Současné léčení je spíš permanentní bránění katastrofě, než opravdové léčení. A různí lidé, podle své nátury, mají na ten přístup různý názor. Někdo tvrdí, že za to můžou včelaři, kteří neléčí důsledně, takže vždycky někde nějaký kleštík přežije aby se znovu namnožil. (Nojo, jenže léčením se za 50 let nepodařilo vyhladit kleštíka nikde na světě). Jiný tvrdí, že léčení není cesta, a že potřebujeme vyšlechtit včely, které si s ním poradí samy. Další tvrdí že šlechtit nepotřebujeme, protože včely se s kleštíkem už vyrovnat umí, akorát moderní způsob včelaření jim v tom brání.
Mně jsou sympatické ty druhé dva postoje, jenže ani ty nejsou schopné nabídnout dokonalé řešení. Kupodivu dokonce ani není spolehlivě otestované co se stane, když necháte včely dlouhodobě zcela bez péče. Někdo tvrdí že všechny umřou, jiný že jich hodně pomře a pak se vzpamatují, další že se jim začne rovnou dařit lépe. Zjevně v různých podmínkách lidi dostávají různé výsledky, a testuje se to spíš namátkou než systematicky. Takže nic spolehlivého stejně nemáme, a nakonec zůstane jen na úsudku toho kterého včelaře jak si s tím poradí.
Hezký den. Tvrdí se, že při rojení včely opouští úl s půlkou nasbíraných zásob co si nastřádaly. Tak si říkám, bývá to vážně půlka? Byla na to nějaká studie? V tom případě by měly včely úžasný přehled o tom kolik toho v úlu mají a určité aritmetické dovednosti.
Jestli byla studie to nevím, ale není to samozřejmě pravda. Možná to autor myslel jako nadsázku. Včely si z principu nemůžou odnést víc než poberou, takže závisí na velikosti roje. Roje mají běžně mezi 1-3kg, a můžeme počítat že třetina z toho může být med. Takže roj toho fakticky zase tolik neodnáší (prý jim to ale vystačí až na 20 dní). Hlavní ztráty způsobené rojením plynou z toho, že včely místo nošení sladiny chystají to rojení.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak by to bylo, kdyby byly takové vysoké podzimní teploty i nadále a třeba i v listopadu, to se budou stále rodit "podzimní generace včel"?, anebo ustane kladení matky, když přestane přísun pylu, bez ohledu na vyšší teploty 15°C? V takovém teplém podzimu jaký teď je mám obavu, abych nezačal přikrmovat, včely pořád odněkud nosí pyl..a když bude teplý říjen a listopad, tak budou stále velmi aktivní, ale nektar v přírodě nebude a zásoby půjdou rychle pryč. Děkuji
Zdravím. Můžu mluvit jen ze svých zkušeností. Teplý podzim sice plodování prodlouží, ale u nás to nebyla nikdy tak zásadní věc. Víc vadí teplá zima, v kombinaci s pozdním nástupem jara.
Je ovšem pravda, že teď už včely pyl nějakou dobu nenosí, takže moje podmínky jsou určitě jiné než vaše. I tak bych ale dokrmování v říjnu nemůžu nedoporučoval.
Komentáře