Domácí včelařství

Zdravím. Je to tak; nemusíte být členem svazu včelařů, ale je nutné svoje včely zaregistrovat. Není to tak zlé, je to jen jeden dopis do Hradištka pod Medníkem. Je to skutečně jen oznámení, nikdo vám ty včely zakázat nemůže, takže si je nejdřív pořídíte, a pak teprve řešíte registraci. Pokud se něco nezměnilo, tak se to musí nahlásit do 1.září, takže na to máte spoustu času. Potřebné formuláře a informace o registraci nejlépe seženete v místním svazu včelařů. Je dobré tam aspoň jednou zajít, a tyhle věci vyřešit s nimi, i když pak nebudete chtít být členem ČSV.

Pokud je to nutné a uděláte to rychle, tak ano, můžete. 5 stupňů je docela dost teplo, a včely to zvládnou (zvlášť teď, kdy ani přes noc prakticky nemrzne). Otázkou je nakolik má takový manévr smysl. Dělá se to v době, kdy na jaře už je dost teplo na to, aby se včely nedržely v zimním chomáči, ale dost zima na to, aby tepelné ztráty byly citelné. Včely za takových okolností už vcelku normálně uvnitř úlu pracují, tudíž udržují teplotu v celém nástavku, ale protože ještě není tak moc teplo, tak mají tepelné ztráty. Uteplení v tuto dobu jim proto pomáhá.

Nicméně rozhodně nejde o nezbytnou operaci, včely se s tím i bez uteplení vcelku snadno vyrovnají, jen v době, kdy už se začíná létat, budou méně aktivní než by mohly. Záleží na vás jak moc vám toto vadí, případně jestli vaše provozní metoda velí přesunout plod nahoru. Může to být důležité pro navazující operace během roku.

Dobrý den, velice děkuji. Ještě jsem Vás chtěl požádat, zda-li nevíte nějakou podrobnou literaturu a nebo návody na kombinované nástavkové včelaření. Něco málo mám, ale nejsem z toho úplně moudrý. Jde mi o to, jak to přesně v průběhu roku přenastavovat, jak ten správný čas poznat a jak uvnitř dávat mezistěny, aby mi včelky vystavily co nejvíce souší. Těch mám málo jak 39/30 tak i 39/17.

Děkuju moc, JW

Literaturu nevím, odkazy ... zkuste se podívat po informacích o úlech Dadant. Ale troufnu si odvodit jak by to mohlo fungovat. Zaprvé rozšiřování - tam bych přidával nízký nástavek vždy těsně nad plodiště. První hned na jaře, jak to bude vypadat že něco kvete, další potom podle potřeby, jak bude snůška. Těsně nad plodiště proto, že tam budou včely nejvíc chtít ukládat, pokud je tam místo, a taky tam budou nejvíc stavět. Takže nejstarší medové zásoby budou vždycky nahoře.

Jiná věc je obměna díla, to je u kombinovaných nástavků vždycky složitější. Jestli máte plodiště ze dvou nástavků, tak lze využít toho, že brzy na jaře nebude spodní nástavek obsazený a odebrat ho celý. Místo něj dáte nový nástavek s mezistěnami. Po posledním vytáčení a před krmením dva nástavky prohodíte, takže ty nové plásty budou nahoře. Včely uloží zásoby do nich, na zimu se na ně přesunou, a na jaře budou v dolním nástavku zase nejstarší plásty připravené k odebrání.

Pokud máte plodiště jen z jednoho nástavku, je to horší. V zásadě nezbývá, než v době, kdy lze očekávat menší plodiště, otevřít vysoký nástavek, odebírat krajní plásty (plod úplně na kraji nebývá), a místo nich dávat doprostřed rámky s mezistěnami (aby se staré plásty posunuly k okrajům). Je to pomalé, musíte se v rámcích prohrabovat, ale je to jedna z mála možností. Otázkou je kdy tuto operaci dělat. Malé plodiště je brzy na jaře, jenže odebráním krajních plástů zároveň odeberete zbytky zásob, a ty jsou na jaře extrémně důležité. Takže další možností by bylo na konci léta, těsně před krmením.

Druhá možnost je jednou za několik let (dva až tři roky), před krmením všechny plásty z plodiště odebrat, omést z nich včely, a místo nich dát pouze rámky s mezistěnami. Zkuste najít na netu "norské zimování", to je přesně o téhle operaci.

Jestli už kvasí, tak to určitě vyjde :-)

Čištění vosku - při prolévání sítem je problém jak to prolít a přitom neucpat chladnoucím voskem. Ale jestli to fungovalo, tak dobrý. Já to dělám tak, že nejdřív zespoda voskového koláče oškrabu a vyhodím takovou tu měkkou šedohnědou vrstvu, kde zjevně vosk skoro není, a tu vyhodím. Jakmile začnu mít pocit, že už jsem se dostal na vosk, tak škrabu dál, ale tentokrát už do kýble. Škrabu tak dlouho, dokud se nedostanu na jednoznačně žlutý čistý vosk. Tím mi v ruce zbyde určitě čistý vosk, a obsah kýble přidám k tavení až se bude tavit další várka.

Úzká vysoká nádoba je fajn, ale zase se musí zajistit aby to v ní nechladlo moc rychle. Vosk je potřeba udržovat dlouho horký, aby nečistoty měly čas se usadit.

Bohužel nijak. Loni jsem neměl vůbec žádný roj - z medného hlediska sice fajn, ale do krávy jsem neměl co nasadit. Letos snad bude.

Ono záleží na okolnostech - teplotě, množství medu atd. Ta první várka, po které jsem článek na web psal, skutečně kvasila poměrně zvolna od srpna někdy do ledna. Pak jsem ochutnáním zjistil že byla příšerně sladká, takže jsem naředil a nechal kvasit (max. několik týdnů, už nevím). Po ochutnání to bylo pořád dost sladké, takže jsem naředění a kvašení ještě jednou zopakoval.

Od té doby jsem ale získal lepší odhad. Letos jsem trefil ideální hustotu hned napoprvé, a navíc bylo hodně velké teplo. Medovina kvasila docela bouřlivě, a do dvou měsíců byla hotová.

Ještě musím dodat že ta první pomalá várka byla zakvašená kupovanými kvasinkami (spec. na medovinu), zatímco tu letošní jsem kvasil pytlíčkem sypacího droždí nasypaného do demižonu na povrch medové vody.

Díky všem za ocenění.

Přidávání nástavků. Obecně platí, že přidáním nástavku nahoru dáte včelám místo na zásoby, přidáním nástavků dolů místo na plod. Časem se díky pohybům plodiště prostor rozdělí tak, jak to včely opravdu potřebují, ale hned po přidání to má právě tento efekt. Já rozšiřuju oddělky zásadně směrem dolů s tím, že prostor na plod je to, co oddělek potřebuje nejvíc. Jakmile je pak včelstvo v plné síle, přesuny nástavků už jsou otázkou provozní metody, a možných přístupů jsou hory a hory.

Díky, a přeju hodně včelařských úspěchů.

Díky :-)

Teplo by mělo varroáze prospívat, nicméně minulou zimu bylo taky teplo, a u mě nebyly s roztočema problémy (i když jinde jo, jak jsem slyšel). Nejspíš je tam ve hře i spousta jiných vlivů.

Jestli archeologové opravdu našli jedlý staroegyptský med nebo ne nevím. Kdybyste se mě zeptal bez toho článku, asi bych řekl že med 2000 let nevydrží. Teoreticky to ale možné asi je. To co ve článku píšou o nízkém ph, nízkém obsahu vody a včelích enzymech je pravda; jen bych z toho nedělal takovou magii, nízké pH a obsah vody má i normální cukr (a nedivil bych se, kdyby suchý cukr prokázal větší trvanlivost než med). U medu bych měl obavy z přirozeného rozpadu bílkovin z pylů, případně i těch enzymů. Předpokládám že k něčemu takovému dochází i bez bakterií, které by to žraly, ale jak rychle opět netuším.

Takže závěr - tak dlouhá trvanlivost není úplně nesmysl (zvlášť v zřejmě dost suchém prostředí), ale radši bych si to ověřil i z jiného zdroje než je tento článek.

Zdravím. No, vlastní zkušenosti s tím nemám, moje úly jsou buď ze dřeva, a nebo z nějaké překližky či čeho (kupoval jsem je, nevyráběl). Nicméně nevidím důvod proč by to nemohlo fungovat. OSB jsou dost tvrdé, aby je včely nevykusovaly, odolnost proti počasí vás netrápí, tudíž z pohledu včel by všechno mělo být v pořádku.

Otázkou je spíš jak to celé dáte dohromady (drží v tom hřebíky nebo šrouby? nepoškodí se snadno okraje desky na řezu?), a jak se to v zimě vyrovná s vlhkostí uvnitř úlu. To by se možná dalo vylepšit nějakým vhodným nátěrem zevnitř.

Můj celkový názor - klidně bych v tom začal včelařit, ono ten rok nebo dva určitě vydrží. Mezitím zjistíte za provozu v čem jsou problémy, a buď je opravíte, nebo další úly uděláte jinak nebo z něčeho jiného.

Ech ... nojo ... opraveno

Používám, a mám ji tam celý rok. Moje střechy tam totiž mají nechráněný polystyren, a když pod ně žádnou folii nedám, tak ho včely vykusují a rozhazují. V létě v tom žádný problém není; po zimě tam vlhko mívají, ale ne kriticky. Někdo mi radil dát na zimu pod folii ještě nějaký koberec, který vlkost vstřebává, ale to jsem nezkoušel.

V létě úl větrají hlavně včely skrz očka a česno. Je pravda že nepřítomnost fólie by jim to asi usnadnila, ale aspoň u mě to v pohodě zvládnou i s fólií. Přes léto tam rozhodně nikdy nenajdu vysráženou vlhkost.

Děkuji, a držím palce!

Zdravím. Určitě to zvládnete; žádné speciální vzdělání na včely potřeba není, stačí odhodlání a chuť to zkusit. Včely jsou hodněn nenáročné domácí zvířátko. Jak začít ... no nejdřív si o včelách něco přečtěte. Samozřejmě musím doporučit svůj web, speciálně sekci Začínáme včelařit, ale určitě je dobře když si přečtete cokoli dalšího.

Přes zimu si můžete zatím sehnat nějaké vybavení. Nejdůležitější jsou úly, a tam záleží na vás jakou cestou chcete jít. Pokud vám nevadí alternativa a chcete do začátku vrazit co nejméně peněz, tak bych doporučil mednou krávu. Pokud se vám medná kráva nezdá a nevadí vám vyšší počáteční investice, tak nástavkový úl, prakticky s libovolnou rámkovou mírou. Jestli máte nějaké zdravotní omezení (nezvedání těžkých břemen), tak bych doporučil nízké nástavky, líp se s tím manipuluje.

Tak asi začněte načtením informací a pořizování vybavení, a když budete mít konkrétní dotazy, tak se ptejte :-)

Pane Kaven děkuji za odepsání. Jsem kutil, zahrádkář. Pokusím si vyrobit vlastnoručně úl. Myslím že to zvládnu. Vše na těle funguje. Mám jen půl hlavy. a jedno oko. Delší dobu sleduji souseda u babičky který má včely. Konečně ho navštívím a asi začnu i s jeho radou jak začít . Také jsem se dočetl jak si pořídit včelstvo. Doufám že mi taky poradí a třeba i pomůže. Musím se taky zaregistrovat u včelařů? Je to asi potřeba. Až se zastavím u souseda budu vědět jak postavit úl. Zatím jsem ještě nenašel nikde přesný plán toho jak si vlastní úl postavit. Myslím tím přesný návod (nejlépe výkresy) na vše co se včelaření týče. Vám ale děkuji za Vaše stránky těším se na ně každý den. Zdravím Petr.

Nákresy mám jen na tu mednou krávu tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/vcelarske-pomucky/ul-medna-krava.html , na nástavkový úl ne, to je pravda. Ale jestli máte souseda včelaře, tak si od něj půjčte nástavek, a vyrobte úl podle něj. Tím budete mít i stejnou rámkovou míru jako on, což je asi dobře jestli vám bude třeba dělat oddělky. Rámky je myslím nejlepší vyrábět z přířezů které si koupíte v nějakém včelařském obchodě. Výrobu rámků z přířezů můžu kdyžak na web nafotit, to dělám. Úly nevyrábím.

Je potřeba se nahlásit v místním ČSV, ale to je nutné až když ty včely opravdu budete mít. A pak se zaregistrovat ve svazu chovatelů, v ČSV vám určitě řeknou jak.

Jinak přehled potřeb pro začátek včelaření mám tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/zaciname/co-budu-potrebovat.html , na první rok nebudete potřebovat medomet a cedník. S menším množstvím včelstev se dá bez medometu fungovat i úplně.

Přiznám se, že doteď jsem netušil, že s nějakou lípou může být v tomto směru problém. Názor na lípu stříbrnou tedy nemám. Ale jestli jsou kolem ní pochybnosti, tak proč nevysadit nějaký jiný druh? Včelám se to určitě bude líbit, a navíc mít lípu u domu je pěkně slovanské :-) Taková klasická česká lípa srdčitá ....

Zdravím. Nojo, oslovili mě že chtějí přesně ten text co mám tady na webu.

Krmení oddělků - není žádná norma na to kolik a jak často. Je důležité aby oddělek měl pořád určité množství zásob, protože hladovějící včelstvo se pochopitelně nerozvíjí. No a záleží na konkrétní situaci jak moc si toho včely dokáží nanosit samy. Někdo jim dává třeba kilo cukru denně, naproti tomu já jsem letos nekrmil oddělky prakticky vůbec - neustále byla spousta sladiny, a kdykoli jsem se do oddělku podíval, zásoby tam měl. Pokud má oddělek málo plástového prostoru (protože např. většinu tvoří zatím nepostavené mezistěny), tak je důležité ho nepřekrmit, protože v tom případě většinu plástu zaberou zásoby (včely si nikdy neřeknou "dost") a matka už nemá kam klást. Být vámi, tak se teď podívám do oddělku, a rozhodnu se podle toho kolik má zásob. Když dost, tak je můžu nechat být a podle situace to zkontroluju třeba za týden. Když málo, hned je přikrmím, pro jistotu několik dní po sobě, a pak na to znova kouknu. Pokud oddělek delší dobu nekrmím, zásoby má a utěšeně se rozvíjí, tak nemám důvod krmit dál.

Dobrý den,

byli jsme teď na dovolené a teď je šílené vedro, tak nemám pocit, že bych měl do včel jít. Ale určitě budu muset příští týden zásoby zkontrolovat (když tak ve skafandru :-) ) ať případně můžu dokrmit. Chci se vás ale ještě zeptat na nic nedělající včely na letáku - cca 50ks. Na netu jsem našel, že by se snad mělo jednat o mladušky po proletu nebo o včely, co nemají co dělat?!... no nevím, ony tam jen tak sedí ani nikam nelezou. Máte s takovým chováním včel zkušenosti?? Nebo co by to mohlo znamenat?? Jen pro zasmání doplňuju, že jak tak na ně z boku a cca 2 m civím, najednou se v mém oku vzala nějaká obranářka a koupil jsem dva zásahy, naštěstí pod oko. Hned jsem zaledoval a vše relativně OK - hlavně vidím.....

Mně při odebírání plástů vlezly pod kuklu, to jsem se taky zasmál :-) Chomáče včel na česně - nejsem si úplně jistý, ale myslím že to má něco společného s včelí klimatizací; setkávám se s tím právě když je takto hodně teplo. Jsou tam i večer, ale během noci zalezou.

Zdravím. Tak to včely zařídily za vás :-)

Šetrným způsobem přemísťovat včelstvo moc nejde. Bylo by možné k nim vlézt, vyřezat plásty a i se včelami je donést do úlu. Tam je nějak provizorně naaranžovat, počkat až si včely postaví nové a pak ty staré odklidit. Je to nicméně dost divoká operace, šetrné ke včelám to moc není, a hlavně byste se k nim musel dostat. Jde to i přístupovým otvorem, pokud je dost velký, ale na to se oblékněte do kompletní včelařské výbavy, s kloboukem a rukavicemi a ideálně i kombinézou. A určitě by se to mělo dělat na jaře, kdy mají včely před sebou celou sezónu a stihnou si dát úl do pořádku.

Druhá možnost je během pozdního jara hlídat okolí, počkat až (jestli) se ty divoké včely vyrojí, a pak chytit roj. S trochou štěstí by se vám mohl i sám od sebe usadit ve vašem úlu. To bude včelám mnohem příjemnější, ale je to méně jisté, a těch včel ve štítě se nezbavíte.

Pro klid duše zmíním, že někteří včelaři by radili včelstvo ve štítě zlikvidovat kvůli riziku přenosu nemocí, a pořídit si nové od známého včelaře. Já na to mám jiný názor, osamocený v tom nejsem, a i mě by se líbila myšlenka na využití takovéjo "náhodného" včelstva.

Moc dobře se to nepozná. Ve vykrádaném úlu bude podezřele málo zásob, to ale zvenčí vidět není. Zvýšený provoz na česně je spolehlivějším ukazatelem až v době, kdy už moc jiné snůšky venku není - takže je jasné že to včely nosí od sousedů. Můžou být na česně vidět peroucí se včely, ale není to vždycky. Každopádně jediná možná obrana proti tomu je stejná jako jediná možná prevence - mít vchod do úlu jen tak velký, aby to včely dokázaly ubránit. Slabší včelstvo musí mít menší vchod.