Domácí včelařství

Zdravím. No, návod nemám ... ale rozměry jsou jasné a konstrukční detaily můžete odhadnout podle obrázků z toho eshopu kde je prodávají. Já žádnou skříň nepoužívám, rámky rovnám u stěny naplocho do komínku - vždy kolmo na sebe, jeden rámek tak a druhý křížem přes něj, aby nepřekážely mezerníky. Je to hodně stabilní a nezabírá to mnoho místa. Dost dobře se ale takto nedají ukládat souše. To mě ale netrápí - prakticky všechny souše na podzim stejně vytavím, a těch pár, co schovávám, si nechávám v nepoužitých nástavcích. A nebo přímo v úlech - pokud včelstvo zimuje ve třech nástavcích 39x24, tak fakticky obývá jenom jeden, a ve zbylých dvou mohou být uložené souše na další rok.

Zdravím. Nemusíte, ledaže by bylo dlouhodobě výjimečně mizerné počasí. Roj je přirozený způsob množení včelstva, a jako takový musí fungovat bez jakéhokoli včelařova zásahu. Může fungovat díky tomu, že rojové včely nesou medné váčky plné zásob ze zdrojového úlu, a mohou žít třeba 14 dnů jen z toho, co si přinesly. Pokud je přiměřeně dobré počasí, nemusíte do roje vůbec zasahovat, včely si všechno zařídí samy.

Zdravím. Tož ...

Včely staví v podmetu když se potřebují rozšiřovat směrem dolů (protože potřebují místo na plodiště). Takže jo, přidání nástavku dolů je to nejlepší co můžete udělat. Když ho přidáte kamkoli jinam, tak jim tím prostor na plod nevytvoříte. Vyřezávání divočiny "za provozu" není žádná sranda, ale udělat se to holt musí, jinak tam ten nový nástavek nepůjde přidat. Vyřezané plásty můžete ještě namáčknout na drátky nějakého rámku aby je včely mohly používat, takže nepřijdou o svůj pracně postavený výtvor.

Souše - Já je nechávám přímo v úlu. Včely zimují ve třech nástavcích 39x24. Fakticky ale obývají jen ten nejvyšší nástavek, a zbytek jsou souše nebo prázdné rámky (s proužkem mezistěny nahoře). Včelám to přes zimu nevadí a na jaře se mají kam rozvíjet. Celkově ale doporučuju souše příliš neschraňovat - radši to vytavit a včely nechat stavět nové. Včely pak žijí na čistším, což se pozitivně projeví v jejich zdravotním stavu.

No, běžné to není, ale umí to, taky jsem to už jednou viděl. Moc vysoko to nevytáhnou, celý můj rámek 39x24 takto postavit nedokázaly. Ale čekal bych že u vás nakonec stejně přeskočí nahoru a zbytek dostaví shora.

Díky za pozitivní hodnocení :-) Tak ať se daří!

ještě jeden dotaz ( na ten jsem odpověď nenašel ) mám RM 37x30 je lepší zimovat v 1 nebo 2 nástavkách ?

Díky za pochvalu :-)

Zimování - Ono na tom v podstatě nezáleží. Já mám 39x24, a zimovat je nechávám ve třech nástavcích. Fakticky včely obsazují jenom jeden, ale nechávám jim tam všechny, abych je nemusel nikam odkládat a na jaře zase řešit rozšiřování. Včelám to nevadí, v zimě nevyhřívají celý prostor, takže jim je jedno jestli jsou v jednom nástavku nebo uprostřed továrního komína (tedy za předpokladu že by v něm nebyl průvan).

Na druhou stranu pokud se včelstvo opravdu vejde celé do jednoho nástavku, tak klidně může zimovat jen v jednom. Přes zimu mu to vůbec vadit nebude, problémy s místem začne mít až na jaře. Takže pak je důležité včas rozšířit, aby se včely nemusely zbytečně tísnit.

Díky a ještě prosím, jaký máte názor na tuto metodu http://vcelari-zo-litomerice.webnode.cz/vcelareni/nastavkove-vcelareni/vysokonastavkove/ chtěl bych to takto otestovat, předem děkuji.

Fungovat to asi bude, protože jak víme, včely dokážou fungovat s kdečím :-) Nicméně metoda má tradiční problém že nevysvětluje PROČ. Mě osobně se moc nezdají kroky 2 a 3. Přijde mi, že se očekává, že se plodiště přesune převážně do nástavku 1, takže když pak přehodím nástavek 2 nahoru, tak nepřesouvám matku a plodiště zůstane dole. Jenže moc nevidím proč by se tak v bodě 2 mělo stát - plodiště se přirozeně rozšiřuje směrem dolů, ne nahoru.

Pokud by pointa nebyla v přesunu plodiště do nástavku 1, tak zase body 1 a 3 jsou prakticky stejné (u 3 je tam pouze vložen nový mezinástavek) a nevidím důvod proč tam dělat tu mezifázi s bodem 2. Celé by to pak fungovalo na principu "nechat přibývající zásoby stlačit plodiště pod úroveň horního nástavku" - což je v pořádku, ale dá se to dělat jednodušeji.

Určitě je potřeba podotknout, že tato metoda vyžaduje použití mezistěn. Pokud byste natavoval jen proužky k horním loučkám jako já, tak to fungovat nebude, protože včely za takové situace směrem nahoru moc nechtějí stavět (plásty ve volném prostoru se musí stavět vždy shora dolů, takže včely by musely přeskočit celou výšku volného nástavku a začít stavět shora, což se jim obvykle moc nechce).

OK, taky postrádám vysvětlení proč se tak děje, a Vaše doporučení ( metoda) pro RM 37x30 s rotací celých nástavků, moc děkuji

Jsou to vyšší nástavky než mám já, takže najisto nemůžu říct že to bude fungovat, ale můžete zkusit využít to stlačování. Na jaře jsou včely v nejvyšším (třetím) nástavku, během léta je zásoby stlačí o jeden nástavek dolů a nahoře je med. Na konci léta med vytočíte, horní nástavek zlikvidujete a dáte nový s prázdnými rámky/mezistěnami úplně dolů.

A nebo se podívejte po googlu na Rašovskou metodu.

Každopádně si něco zvolte a toho se držte. Po prvním roce se nad metodou zamyslete znova, a uvidíte, že vám to všechno bude dávat mnohem lepší smysl. Nebojte se trochu zaexperimentovat a najít si tu svoji vlastní metodu sám. Žádná metoda nefunguje úplně dokonale, a zrovna ve vašich podmínkách může být jiná metoda lepší.

Díky moc a ať se daří :-)

Tak to je dobře. No, za chvíli se začnou rojit, budou se dělat oddělky, tak máš jedinečnou šanci začít skoro hned :-)

Zdravím! Tak, tiše přepokládám nástavky 39x24 nebo něco podobného.

Pokud jde o to co snese včelstvo, tak tomu nebude vadit ani když celý život stráví v jediném nástavku. Nebude tak velké a bude se asi častěji rojit, nicméně to není nic, co by je ohrožovalo na životě.

Z včelařova pohledu je lepší včelám dát dost místa, aby netrpěly nedostatkem prostoru; a za dostatek prostoru se přes léto považují tři nástavky 39x24. Není to žádné dogma, ale pokud ty nástavky máte, tak není důvod jim je nedat. Včelstva co zimovala jen v jednom nástavku je nejlépe rozšířit tak, že dostanou jeden nástavek nad sebe a jeden pod sebe - tím získají dost prostoru na plod (dole) i na med (nahoře), a mohou se šířit oběma směry, podle toho co zrovna budou potřebovat.

A jestli rozšířit nejdřív dolů a potom nahoru? Dejte jim oba nástavky najednou; včely se z toho nezvencnou když je nedostanou postupně, a pro vás je to jednodušší.

Zdravím. No, já mám zkušenost, že když se přidávají nahoru rámky bez mezistěn, tak se tam včelám moc nechce. Musely by nejdřív překonat volný prostor, a pak stavět shora dolů; někdy to udělají, ale často ne. Dal bych jim doprostředka dvě souše a nebo celé mezistěny - ty obsadí jako první a od nich se budou rozšiřovat do stran. Jinak jo - pokud bude snůška, tak rády horní nástavek využijí.

Díky za odpověď. Souše a mezistěny nemám, takže jim dám nahoru 3 rámečky se zásobami z druhého nástavku a asi bych je dal doprostřed na střídačku s prázdnými rámky. Asi máte pravdu, že ten najednou volný prostor nahoru je pro včely nepřirozený, včera jsem jen lehce nakoukl pod víko a.... nic se neděje, tak si říkám, že jim to tak nechám týden (ať do nich furt nelezu) a pak mi nezbude nic jiného, než jim dát nahoru třeba ty 3 plásty. Pro doplnění - mám NN.

Na střídačku nedoporučuju. Taky mi to původně přišlo jako dobrý nápad, ale po vyzkoušení musím říct, že včely mají daleko radši kompaktní zaplněný prostor než ty mezery. Bez problému se pak rozvíjejí do stran, ale jádro je lepší od začátku kompaktní.

Tak máte pravdu, zatím v tom horním prázdném nástavku není nic.. S tím střídáním jsem to myslel spíš tak, že bych vzal 4 plásty z 2. nástavku, dal je do 3. doprostřed a ev. bych nechal 2 u sebe a ty bych teprve "obložil prázdným rámečkem a plástem... Ještě mě napadá, nebylo by lepší dávat prázdné nástavky jen dolů? Zásoby jsou nahoře a tlačí plod dolů, takže po vylíhnutí mají horní plásty prázdné pro zásoby a dolů se rozšiřují... Ď

:-) Ne proto, že by to nešlo, ale proto, že to není potřeba. Medná kráva vznikla s cílem vytvořit úl s rozběrným dílem, který bude na výrobu co nejjednodušší. Šikmé stěny tam jsou právě proto, že s nimi včely nedostavují plásty k okrajům, a tudíž není potřeba plnohodnotné rámky (stačí horní loučky). Pokud byste chtěl používat rámky, tak je jednodušší udělat pravoúhlou "krabici" s rovnými stěnami, a do ní narovnat standardní rámky jako by se rovnaly do nástavku. Výsledkem by byl úl s rozběrným dílem označovaný jako "ležan". Takové ležany jsou historičtější než medná kráva, nicméně kráva je konstrukčně jednodušší a přitom pořád funkční.

Díky.

Zdravím. Z lepidla desek se side teoreticky může něco uvolňovat do okolí, ale jsou na to poměrně přísné nromy, a desky se běžně používají i v interiéru. Toho bych se nebál. Větší obavy bych měl z odolnosti proti počasí ... nevím co taková deska venku vydrží, aby třeba za rok neshnila. Rozhodně bych to z obou stran dobře nalakoval.

Myslíte nalakovat i zevnitř? Aby to včelkám nevadilo?

Včelám to vadit určitě nebude, a když zvolíte nějaký interiérový lak, třeba akrylátový, tak se žádné uvolňující se chemie nemusíte bát.

Nutné to samozřejmě není, ale nemám zkušenosti s tím jak moc je OSB deska odolná, tak vymýšlím čím by se jí dala zvýšit životnost. Přes zimu se přeci jenom i uvnitř úlu nahromadí dost vhlkosti. Kdybych si to dělal já, tak bych to pro jistotu nalakoval i zevnitř.

Moc díky. Tak to zkusím, snad mi včely nebudou nadávat..... :-)

Promiňte, že ještě otravuji. Když už ale tu Mednou krávu stavím, nedá mi to, abych se rovnou nezeptal na nějaké zateplení. Nemám to udělat už teď při stavbě? Řeší se u Medné krávy nějak zateplení. Díky za odpověď.

Pokud ji zateplovat chcete, tak určitě hned při stavbě. Ale ve většině případů se kráva nechává nezateplená. Otázka jestli úly zateplovat nebo ne se hodně řeší, jako obvykle existují dva tábory se stejným množstvím stoupenců a hádají se o výhodách a nevýhodách. Faktem je, že včely zateplení nepotřebují (přírodní dutiny divokých včel taky nikdo nezateploval). Dokud mají v zimě co jíst, tak dokáží s teplotou velmi dobře a účinně pracovat. Medná kráva má být jednoduchý úl, takže se obvykle nezatepluje. Nicméně konečné rozhodnutí je samozřejmě na vás.

Moc děkuji za info.

Zdravím. Jsem rád že jste přezimoval úspěšně.

Otázku doletu včel jsem taky hrozně řešil když jsem si je pořizoval. Dumal jsem nad tím jestli včelám nebude vadit, když je dám 100m od ovocných stromů. Přestal jsem dumat poté, co mi včelař vysvětlil, že dolet včel se počítá na kilometry. Takže nelamte si s tím hlavu, u nás v létě vídám naše včely na kalužích v lese i dál než 150m. Takhle na jaře navíc rutinně létají do údolí nějakých 500m daleko, protože tam jsou zahrádky, a všechno jim tam kvete o týden až 14 dní dřív než u nás.

Jestli jde o to zda stačí mokřina ... pokud je tam jen mokrá půda, tak spíše nestačí. Ale jakmile tam jsou nějaké (i malé) louže, potůčky, rašeliniště nebo tak něco, tak to úplně stačí. Nejnadšenější pak budou z takových těch hnusných černých kaluží na hnojišti.

Díky. No, já bych vám určitě radil začít. Čím déle to budete odkládat, tím horší to s věkem bude :-) Jestli vás to láká, jděte do toho.

A pokud můžu, doporučil bych nízké nástavky, a nebo úl typu ležan (třeba mednou krávu, nebo cokoli na ten způsob, viděl jsem že se i prodávají). Vyšší nástavky (např. 39x24) jsou plně naplněné dost těžké, a ve vyšším věku je to prý docela znát. Pro staršího člověka jsou asi nejpohodlnější ležany. A nebo ta medná kráva, která má navíc výhodu že je za levno.

Plesniví to proto, že je v úlu zvýšená vlhkost, a včely přes zimu nemůžou udržovat v celém úlu ideální podmínky. Ta vlhkost se sráží v místech s nižší teplotou, ale když dáte místo rámků polystyren, tak se prostě jen bude srážet jinde. Lze napomoct cirkulaci vzduchu v úlu tím, že otevřete přes zimu očko v horním nástavku; já to tak dělám, ale včely jsou tím pádem v průvanu (nástavky fungují jako komín), takže to včelaři nemají moc rádi. Mně se to ale ještě nevymstilo. Jedna z méně obvyklých možností jak včelám pomoct s vlhkostí je dát nad obsazené nástavky ještě jeden nebo dva další prázdné. Tam se pak může vlhkost srážet aniž by to včelám vadilo. Tohle dělá Leoš Dvorský.

Dno úlu na vlhkost nemá moc vliv, pára stoupá od včelího chomáče nahoru a do stran; dolů příliš neklesne.

Díky za radu. Ten prázdný rámek přes zimu je ale další prostor, který musí včely vytápět. Nebyl by ten

polystyren lepší ? Na každé straně ubrat rámeček, dát jich do nástavku tedy jenom 9 a přidat 2 cm isolace.

Nebo nedávat desku na drátěnou podlahu ? Nebo postavení rámečků otočit o 90 stupnů a na zimu založit "teplou" stavbu. Díky fišer

Ale včely přes zimu nevytápějí celý prostor úlu. Aktivně udržují teplotu jen uvnitř chomáče, a co je ve zbytku prostoru je nezajímá. Kdyby místo v úlu byly uprostřed továrního komína, tak se pro ně nic nezmění - teda až na ten průvan.

Izolaci samozřejmě přidávat lze, ale vcelku to nic neznamená. Teplá a studená stavba - s tím nemá cenu šachovat. Je s tím zbytečná práce, a docílíte maximálně toho, že kvůli teplé stavbě bude prostor vyvětraný ještě hůř (rámky nejsou kolmo na očka a tudíž víc brání výměně vzduchu).

Souhrn:

1) Včely dokáží s teplotou velmi dobře pracovat, umí se vypořádat se zimou samy. Dokud mají co jíst, tak zima není to, co je ohrožuje, a nemá cenu vymýšlet složité izolace.

2) Co jim vadí víc je nedostatečná výměna vzduchu. To hraje roli hlavně v létě, kdy musí odpařovat litry vody a dostat je ven. I s prouděním vzduchu umí dobře pracovat, ale nevhodnými zásahy (třeba teplou stavbou) jim to včelař může dost ztížit.

3) Když mluvíme v zimě o plesnivění plástů, tak opět mluvíme o tom "kam s vlhkostí", a ne o teplotní situaci. Během zimy včely proudění vzduchu v úlu neřídí, tudíž nám s tím nepomůžou, a pokud chceme omezit plesnivění plástů, tak nějakou výměnu vzduchu musíme řešit za ně. Přírodní situace je úl uvnitř prostory s velkou vstupní dírou - kde jsou včely víc vystaveny počasí, ale zároveň se vzduch kolem snadno mění, a nebo je tam dost prostoru kam vlhkost může unikat.

Zdravím. No, plásty se dají rozumně vyměnit jen když na nich není plod. V zásadě jsou dvě vhodné chvíle.

1) Brzy na jaře plásty ze spodní části úlu. Včely se na zimu stahují nahoru za zásobami, a spodek opouští. Na jaře je tedy prázdný a lze ho bez velkých problémů odebrat.

2) V létě při odebírání a vytáčení plástů. Vytočené plásty se mohou rovnou likvidovat.

Obojí ale bude fungovat jen na už rozvinuté včelstvo; zatím máte včely jen v jednom nástavku, takže se dílo nedá rozumně dělit. Já bych se tento rok s přítomností starých plástů ještě smířil, ale zařídil bych to tak, aby se ty staré během roku propracovaly na místo, odkud je pak snadno odstraníte. Např. přidáte nový nástavek dolů, a počkáte, až přibývající zásoby stlačí plodiště do nižšího nástavku. Horní pal zlikvidujete při vytáčení. A nebo zajistíte, aby zimní zásoby v zimě byly v horním novém nástavku, takže za nimi včely vystoupí, a na jaře budou ty dolní staré plásty prázdné.

Díky. Vám taky hodně zdaru!

Zdravím. Oficiálně platí, že nemusíte být členem ČSV, ale musíte mít chov včel zaregistrovaný na ČMSCH. A každoročně musíte léčit proti varroáze, přičemž ale metoda je do jisté míry ponechaná na vás (nemusí to být nutně Gabon nebo Varidol, lze používat kyselinu mravenčí a podobné alternativy).

Neoficiálně ... samozřejmě to nikomu nevadí, dokud vás někdo nepráskne. To je ale riziko - stačí jediný problematický soused, méně tolerantní včelař, nebo někdo, kdo se chce pomstít, a úřady si na vás smlsnou. Já bych to neriskoval; registrace včelstev je docela jednoduchá, a po ní mě zatím nikdo neotravoval. Léčit se ale musí.

O smysluplnosti úředně nařízeného léčení mám taky svoje pochybnosti. Pátral jsem trochu po historii varroázy v čechách, a zjistil, že usilovný soustředěný boj proti varroáze se vede stále stejnými prostředky skoro 40 let, aniž by se stav nemocnosti jakkoli změnil. Zároveň jsem nikde nenašel žádný strategický cíl, nic, podle čeho by státní úředník mohl vyhodnotit jestli "boj" funguje nebo ne. Jediná oficiální včelařská autorita, Výzkumný ústav včelařský, je zároveň výrobcem Varidolu, a tudíž má silnou motivaci nesnažit se stávající stav měnit.

Je pravda, že se protivarroázní legislativa tu a tam trochu uvolňuje, ale jde to opravdu jen hodně zvolna.

Zdravím. Pokud chcete oddělit medovicový a květový med,vychází se z faktu,že na jaře a zpočátku léta převažuje snůška z květů, zatímco v druhé půlce sezóny z medovice. Tudíž lze například přidat v půlce sezóny mezi plodiště a medník nový prázdný nástavek (resp. s mezistěnami nebo soušemi). Včely přednostně ukládají med poblíž plodiště, takže následující snůškou budou plnit právě ten nový nástavek. Na konci sezóny pak v původním medníku převažuje květový med, zatímco v novém nástavku medovicový. A můžete se rozhodnout co jim necháte a co ne. Prakticky lze vymyslet i jiné způsoby jak toho časového oddělení obou typů snůšek využít.

Lze také dělit zásoby "svisle". Necháte včely nosit celý rok na jedno místo, na konci sezóny pak z úlu odeberete třeba půlku plástů (řekněme z levé půlky úly), zatímco druhouou tam necháte na zimování. Včely ukládají zásoby s časem víceméně po vrstvách, takže ponechané plásty budou obsahovat průřez všeho, co si během sezóny nanosily - tedy jak květový tak medovicový med. Taková skladba zimní stravy stále nepředstavuje velké riziko, a nejlépe odpovídá tomu,co by včely jedly bez zásahů člověka.

Ovšem jak už to chodí, příroda se nechová vždy podle tabulek - loni jsme třeba měli medovici už v květnu. Za takových okolností je potřeba svůj plán operativně přizpůsobit, a v případě pochybností nechat řešení víc na včelách (které mají daleko lepší informace o situaci, a větší motivaci to nepokazit). Je také třeba vědět že medovice není žádný jed, a pokud budou zimy jako letos a loni (kdy v půlce ledna mohly včely na poledne vyletovat), tak medovice představuje ještě mnohem menší riziko než normálně.

Díky moc za odpověď. A poznám jako začátečník zavíčkovaný květový med od medovicového? A kolik medu necháváte Vašim včelám Vy? Zdravím. Ondra K.

To nepoznáte, většinou ani jako profík :-) Je prostě potřeba vědět kde je ten med co nosili ze začátku sezóny a kde ten z konce.

Včelstvo přes zimu spotřebuje 10 - 12kg zásob, může to být výjimečně až 15kg ... víc obvykle ne. Jeden rámek 39x24 plný medu obsahuje okolo 2 kg zásob. Ale je potřeba aby včely nemusely jet "nadoraz", že na jaře před první snůškou vyškrabují poslední zbytečky zásob. Protože když už se blíží ke konci zásob, tak začnou šetřit (omezením plodování), což je potom dost zarazí v rozvoji.

Pro zimování na medu výborně funguje mechanismus medné komory Leoše Dvorského ... je to v podstatě o tom, že včelám permanentně necháváte plný nástavek medu. Co z něj přes zimu nesní, to jim zbyde do dalšího roku; a odebírá se jen to, co nanosí nad rámec tohoto nástavku.

Tam je spousta možností ... od přírodní fermeže, přes syntetické laky po motorový olej :-) Já mám úly natřené nějakým průhledným venkovním lakem; už nevím co to bylo, něco syntetického co mi doporučili v barvách-lacích. Funguje to dobře, nebylo to drahé. Míru škodlivosti přírodě nechť si zhodnotí každý sám.

Pokud chcete přírodní materiály, tak fermež ze lněného oleje; nicméně to není nijak levné. Pokud jsou úly opravdu dřevěné, tak to lze i nechat bez natření. Vydrží to potom samozřejmě méně, ale ne zase tak málo - nějakých pět šest let. Vhodným zastřešením se životnost zvedne.

Slaměné košnice se historicky taky někde omazávaly kravincem a poté sušily. Jenže se obávám, že kravinec na hladkém dřevě nebude držet :-)

☺ kravinec vynecham, dekuji za odpoved.