Domácí včelařství

Tak gratuluji ke včelám. A jo, naprosto souhlasím - další nástavek doplňovat dolů. V zásadě ani nemusíte čekat až budou mít zastavěno - jestli to je velké silné včelstvo, tak mu to půjde rychle, a je lepší mu včas dát dost místa.

Akorát jestli jen mezistěny a ne stavební rámky - to už záleží na vás. Já už mezistěny používám pouze v podobě těch úzkých proužků natavených do horní části rámku, abych včelám "nalajnoval" že nemají stavět napříč, jinak stavbu plástu nechávám kompletně na nich. Je to samozřejmě trochu pomalejší než když staví na mezistěnách, ale zase výrazně klesne spotřeba mezistěn (ono to taky něco stojí), a mám jistotu že si včely můžou stavět co uznají za vhodné (zatímco mezistěny jim vnutí dělničinu). Ze svého pohledu to považuju za lepší, ale samozřejmě můj pohled nemusí sdílet každý. Každopádně mezistěny nejsou chyba, ani bez mezistěn by to nebyla chyba.

Dobrý večer.

Děkuji za odpověď, tak nějak jsem si to představoval i já, že bych nyní nazebroval (snad je to správný včelařský výraz pro střídavě) do toho přidávajícího nástavku vždy střídavě rámek s mezistěnou (protože jich mám připravených spoustu) a stavební rámek.

Zřejmě to udělám už zítra, protože jsem dnes kouknul pod víko a včely jsou již na devíti rámcích k obsazení celé bedýnky jim zbývají jen ty krajní plásty.

Ještě se ale zítra kouknu, jestli mají všech devět obsazených rámků zeneseny, ale pyl nosí srdnatě, tak věřím že budou mít vše plné.

Napadá mě ale, že budu muset ty čtyři rámky 39x27 na kterých jsem včely dostal, přeložit do toho spodního, přidaného nástavku, protože se na výšku v tom vrchním nevejdou, když je dám dolů, tak budou viset do dna, kde je místo...

No, snad to nějak pokládám a včelkám to nezkomplikuju :-)

Zrovna jsem dokončil svoji první prohlídku včelstva.

Nakonec jsem bedýnku nepřidával, protože jsem po prohlídnutí plástů zjistil že tam mají ještě místa dost.

Jelikož mám rámky dané na tzv. teplou stavbu, tak se chci zeptat jestli je normální, že čím blíže k česnu, tím jsou plásty víc obsazeny včelama. V předu je plno a čím dále od česna tím méně včel, na předposledním rámku jich bylo pár a na poslední souši (té nejdále od česna) je prázdno, netknutá, nezastavěná. Ale asi prvně zaplní ten předek a pak se pomalu posouvají do zadu?

Matku jsem našel na třetím rámku ze předu, plod tam byl také, zavíčkovaný i červíci, ale jak jsem byl pln adrenalinu :-) tak jsem si vůbec nevšiml, jestli jsou zakladená nějaká vajíčka.

Tu zadní, nedoknotou souš jsem vyndal (byla taková nafouklá a špatně tam pasovala) a abych ji nahradil, tak jsem jeden plást se zásobama přeložil směrem dozadu a místo něj vložil stavební rámek (asi čtvrtý od zadu), snad to bylo dobře?

Děkuji za případné odpovědi

Vlasta

Obsazení plástů - to je přirozené včelí chování. Když je dáte do prázdné dutiny, tak začnou stavět od místa nejblíž k česnu, na které můžou plásty pověsit. Takže v nástavkovém úlu začnou stavět od horních louček rámků nejnižšího nástavku, a blízko u česna.

Ad teplá stavba - radši bych to přerovnal na studenou. Ono sice zní negativně, ale pro včely je větší problém horko a větrání v létě, než zima v zimě.

Jinak umístění nových rámků atd ... teď v létě to v podstatě nepokazíte, včely bez problému využívají celý prostor, a do zimy mají spoustu času přerovnat si to podle svého.

Ano, otočím to na studenou. Starý pán mi to taky říkal že je podle něj lepší studená, úly prý nemají tendenci plesnivět a menší teplota je také jednou z protirojových opatření.

Poprosím ještě o jednu radu.

Vyndal jsem ze dna podložku, je prý lepší ji kvůli větrání když tam přes léto není, a nešlo jsem na ní tři živé malinké brouky. Měli takovou zrzavou barvu, tak si myslím že se jednalo o kleštíky. Je to nutné nějak řešit? V jedné knize zmiňují možnost likvidace trubčiny např. ve slunečním tavidle, prý se tím varoáza tlumí....

Ohledně včelích nemocí a léčení se radši obraťte na někoho povolanějšího, není to moje parketa.

Za sebe jen řeknu že varroáza je všude a bude všude bez ohledu na to jaká opatření uděláte. Otázka není jestli ve včelstvu kleštíci jsou (protože určitě jsou, nebo velmi rychle budou), ale spíš kolik jich tam je. Takže kvůli nalezení několika brouků není třeba panikařit.

Zdravím. Tak předně vám přeju úspěšný včelařský start!

S krmením pomocí sáčků zkušenosti nemám, vidím to teď poprvé. Funkční to asi bude, ale mně nejvíc vyhovuje metoda nádoby s plovákem, viz tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/krmeni-vcel.html . Pro velkovčelaře to asi není, protože by potřebovali těch lavorků hodně, ale mně to vyhovuje.

Sklenice s prosakovacím víčkem se mi taky nelíbily, ale funkční to je. Pointa je v tom, že dírky ve víčku jsou tak malé, že poměrně hustý roztok z nich sám nevytéká. Včely ho můžou skrz dírky cucat, ale vlastní vahou sám nevyteče.

Děkuji za informace. Také jsem o tomto způsobu krmení v nádobách četl. Je to jednoduché a přirozené. Někde ale uvádějí, že se ze slámy mohou přenášet nemoci, to mi ale připadá jako hloupost, to by včely nemohly lézt po ničem...

Ještě se ale zeptám na jednu věc ohledně umístění úlů.

Mám vybrané pěkné místo s výletem na jih. Je chráněné ze severu a západu vysokou budovou a osluněné od rána do přibližně 14, hodin odpoledne. V okolí je spousta včelí pastvy, potok, les, pole. Řeklo by se ideální místo. Jediný problém je v tom, že tam při větrném dni jako je třeba dnes dost profukuje. Některé publikace uvádějí že je nevhodné umístit úly na místa kde fouká. Když ono tady na Vysočině (konkrétně Jihlava 500m.n.m.) je větrno často. Nějaká výsadba větrolamu z keřů nepřichází v úvahu. Pozemek není můj a majitel si nepřeje kromě travního porostu žádnou další vegetaci zkrzevá nároku na údržbu.

Hezký víkend

Vlastimil

Tak velký vítr včelám vadí, ale musela by to být fakt velká vichřice aby jim znemožnila létat. Ono dokonalé místo pro úl se dá hledat donekonečna, vždycky to z nějakého hlediska může být lepší. Jenže to nemá cenu přehánět. Včely jsou obecně šikovné a s velkou spoustou věcí se dokážou vyrovnat. Takže jestli mají dobré místo, jen na něm občas fouká, tak to nejspíš bude v pořádku.

Ano, místo je to klidné. Nikdo tam moc nechodí, je to vpodstatě uzavřený areál. A místo té slámy zkusím dát do krmného lavoru dřevovlnu. Manželka tím podkládá jahody, tak ji pár hrstí uzmu ;-)

Zdravím. Květnové včelařství buď ještě nemám, a nebo jsem ho někam zašantročil. Nicméně

1) Nouzový matečník. Nevím jak to autor "ostře kritizuje", ale faktem je, že to je funkční postup. Samozřejmě se zvlášť dodanou matkou má oddělek větší šance na přežití, a pokud je matka z čisté linie, tak nedojde k žádnému křížení a tak dále. Na druhou stranu je to věc, kterou si nemůžete udělat sami. Musíte ty matky od někoho koupit, a stojí vás to čas, peníze a "nesamostatnost". Ohledně křížení - nejsem velký fanda superčistých plemenných linií. Má to svůj význam, nic proti tomu, ale já radši nechám fungovat přírodu tak, jak to má zařízené.

2) Převěšování plástů - to je zase jedna z těch věcí, které dělat můžete a nemusíte. Je to složitější než operace s celými nástavky. Efekt roztrhávání plodového tělesa je sporný; pokud včely nové plásty potřebují, a mají prostor na správném místě, tak si je postaví i bez roztrhávání. Převěšování plodu má větší význam při použití mateří mřížky, kdy potřebujete dělnice nad mřížku nějak nalákat, jinak to tam neberou za své. Bez mřížky ale takový problém nemáte. "Zebrování" je zase to samé - snaha strčit včelám volný prostor až pod nos. Funguje to, ale nutné to není a včely jsou radši když to neděláte.

Tak už jsem si to přečetl. "Pokud někdo podlehne jednoduchým návodům, které spočívají v ponechání odchovu matky na nouzovém matečníky, který si oddělek narazí na otevřeném plodu, tak ať radši oddělky ani nedělá. Postrádá to smysl." </p><p>

</p><p>

Tak to je pěkný příklad včelařské arogance. Autor mohl říct "tento typ oddělků nedělám protože to a to", a to by bylo přínosné. Ale takovýhle výkřik do prázdna? Sotva lze popřít že takto dělá oddělky nemálo včelařů a úspěšně si tím včely množí, takže smysl to asi nepostrádá. Může mít důvody proti ... koneckonců proč ne, každá metoda má pro a proti. Ale autor se je ani nepokouší vysvětlovat. </p><p>

</p><p>

Takže - oddělek s nouzovým matečníkem má menší šanci na přežití. Pokud dostane zralý matečník nebo rovnou matku, tak to má jednodušší. Na druhou stranu je daleko jednodušší a samostatnější dělat oddělky s nouzovými matečníky, než shánět přirozené matečníky nebo matky. To se pak musí buď nakupovat, a nebo si ty matky člověk musí chovat sám, což rozhodně není pro každého. Jestli by autor článku nejradši viděl včelaře, co neustále nějaké potřeby nakupují, tak já bych radši viděl včelaře co si dokážou se vším poradit sami. Naštěstí jsou oba dva typy, což je správně a tak to má být.

Já jsem z podkrkonoší, takže jak je to v Praze nevím. Ale třeba odpoví nějaký jiný návštěvník webu.

Dobrý den, v Praze je klub (mladých?) včelařů v botanické zahradě v Tróji, zkuste to tam.

Moje taky dávají přednost očkům a do česna lezou jen když to jinak nejde. Proč by ne, je to jejich věc. Od toho tam koneckonců ta očka jsou, aby se používala.

Uf, s papírama na mě nechoďte :-) Našel jsem tohle: http://www.beedol.cz/2008/prevoz-vcelstev/

Já bych prostě zavolal nebo napsal na veterinární správu, a oni vám řeknou.

Děkuji za rychlou odpověď :) To jsem si nemyslela, že je převoz včel taková věda... :( na veterinární správu jsem psala před 3 dny zatím bez odpovědi..

Kdy si myslíte, že je pro včely nejlepší doba na stěhování?

Státní správa dokáže udělat vědu z čehokoli ... Je lepší tam zavolat, maily jsou málo vlezlé a úředníci je občas řeší příliš laxně.

Nejlepší doba na stěhování je podle mně právě teď , případně ještě o pár týdnů dřív. Včely se teprve rozkoukávají, mapují terén a hledají zdroje snůšky, takže jim nevadí když je budou hledat někde úplně jinde. Navíc je v úlu nejméně zásob z celého roku, takže to nebude tak těžké na nošení. Ne že by jindy včely přenášet nešlo, ale teď je to docela vhodné.

Dobrý večer, jsem také "čerstvý" včelař, dovolím si jen k převozu včel doplnit, abyste si nejdříve ověřila, že v místě, ze kterého budete včely převážet, není žádné veterinární opatření. Pokud se jedná o spolehlivý zdroj, má dotyčný i potvrzení z veteriny, že jsou jeho včely v pořádku. Pokud by nedej bože byl v místě nákupu včel mor, máte smůlu a byť by byly včely zdravé, nesmíte je přemístit.

Děkuji za informaci :) Dobré vědět..

Zdravím. No, to je v podstatě to, co dělám já. Funguje to pokud je snůška dostatečná na to, aby se aspoň ten jeden nástavek naplnil. A je lepší když je snůška spíš dlouhodobá a plynulá, než silná a jednorázová.

Dobrý den.

Dala by se tato metoda podkládání popsat nebo dát odkaz kde by se o tom dalo něco bližšího najít?

Je to zřejmě pro včely přirozené a pro včelaře efektivní způsob včelaření.

Děkuji Vlasta

Pointa je v zásadě v tom, že na jaře jsou včely na nejstarších plástech v nejhornějším nástavku, pod sebou mají aspoň jeden nástavek s mladšími plásty nebo mezistěnami. Jak na jaře začnou nosit, tak se horní nástavek plní zásobami, což včelám zabírá prostor a ty jsou stlačovány do nižšího nástavku. Při vytáčení se vezme všechno v horním nástavku, a počítá se s tím, že ho včely celý naplnily a teď už tam není plod, pouze zásoby. </p><p>

</p><p>

Buď jednorázově na jaře, a nebo postupně během léta je potřeba přidávat nástavky tak, aby včely měly pořád dost místa (takže to na 39x24 znamená obvykle 3 nástavky, na nižší míře víc). Nové nástavky se přidávají vždycky dospodu, aby naspodu pořád byly ty nejmladší plásty a nahoře ty nejstarší. Po vytočení se všechny plásty rovnou vytaví, protože šlo o ty nejstarší a ty už by stejně bylo potřeba zlikvidovat. </p><p>

</p><p>

Dlužno podotknout, že když je snůška malá a horní nástavek se ani na konci léta nenaplní, tak to nefunguje, protože plod v horním nástavku pořád je. Zrovna loni jsem s tím měl problém a nemohl jsem plásty dostatečně obměnit. Z tohoto pohledu by to bylo lepší provozovat na nižší rámkové míře, kde jsou nástavky menší a tudíž větší šance že je včely zaplní i při slabší snůšce. Taky mě napadlo na jaře místo několika rámků v horním nástavku dát polystyrénový nebo dřevěný kvádr, aby tam bylo míň plástového prostoru a včely ho snáz zaplnily zásobami. Pokud bude špatná snůška i letos, tak už to udělám, ale předtím to vycházelo i bez toho.

Dobrý večer.

Děkuji za popis, připadá mi to vše logické a pro včely přirozené. Taky mi nejde o to, kolik vytočím medu, jsem hlavně rád, když si mohu po práci v klidu sednout k úlu a dívat se jak lítají a nosí pyl. To je relax

Zdravím. Nojo, to teď moc nepůjde. V zásadě lze buď na podzim dát ty staré plásty dolů (v zimě se včely stáhnou nahoru a opustí je, na jaře budou prázdné), a nebo je teď dát nahoru a nechat plodiště stlačit zásobami. To bych udělal já, ale pak budete v těch starých plástech mít med. Ono moc nevadí když se med točí z tmavých plástů, ale to záleží na vás.

Teoreticky by šlo staré plásty omést (aby na nich určitě nebyla matka), dát je nad mateří mřížku, a počkat až se všechen plod vylíhne. Pokud do toho mezitím včely nenanosí zásoby, tak je pak budete moci rovnou odstranit. Jenže tohle bych dělal radši až když bude tepleji (včely musí plod v oddělených plástech udržet v teple), a to zase bude snůška, takže místo plodu v těch plástech stejně zase budou zásoby.

Takže já bych se smířil s medem v tmavých plástech a šel cestou vytlačení plodu zásobami. V tom případě by ty nejstarší plásty měly být v nejvyšším nástavku a pokud možno nas okrajích (včely dávají plod přednostně doprostřed). Pokud by toto uspořádání znamenalo nějaké přesuny rámku a roztrhávání plodiště, tak bych s tím počkal až když bude doopravdy jaro, kvůli tomu teplu.

Dekuji za odpoved, pujdu cestou medu v tmavych plastech, trochu jste mne uklidnil, ze to neni takova tragedie

Tak držím palce ať se daří!

Díky, a přeju hodně včelařského zdaru!

Zdravím. Když to jde udělat zezadu a nebudete rozebírat dílo, tak můžete klidně teď; nebo prostě kdykoli dokud včely nelétají, aby se do toho nepletly. Moc to nemordujte, udělejte to rychle (vosk bude v zimě křehký a snadno se bude odlamovat), a včely to bez problému zvládnou.

Jinak pokud včely potřebují místo na plod, staví od hranice zásob směrem dolů. V takové situaci mohou mít nad sebou dvacet prázdných nástavků a stejně budou stavět dolů. Pokud jim příště budete chtít přidat místo na plodiště, je potřeba dávat nové nástavky pod něj a ne nad něj.

Za přání děkuji, a vám taky hodně včelařského zdaru!

Díky za radu, odstraním... S tou stavbou v medníku jsme tu již řešili, možná si vzpomenete, ale já jsem dělal chybu v tom, že jsem jim dal jen prázdné rámečky (mezistěny nemám a nechci dávat), souše jsem neměl. Narazil jsem na rady v diskusích o volné stavbě, tak snad to bude letos lepší. Aspoň teď si myslím, že vím jak na to, ale již tuším, že příroda si to udělá zase podle sebe :-)))

Jo, to je pravda. Žádná metoda nefunguje na 100%, a včely k tomu kdykoli můžou přistoupit jinak :-)

Zdravím. Pro jistotu jsem se podíval sem, jestli se něco během poslední doby nezměnilo: https://dl.dropboxusercontent.com/u/86811452/Prezentace%20%C3%BA%C4%8Dastn%C3%ADk%C5%AF/CRHA%20KAREL/Kapesni_pruvodce_pro_zacatecniky_dil_1-4.pdf . Vypadá to že ne, dokument je stále na webu Šance pro včely veřejně prezentovaný. Když to vezmem striktně, pak skutečně všechny zákonem dané povinnosti máte vůči veterinární správě, obecnímu úřadu a Hradištku. ČSV při tom můžete využít jako prostředníka, ale taky nemusíte.

Nicméně z čistě praktického hlediska není dobré dělat okázale na ČSV dlouhý nos, jelikož jeho členové mají řadu způsobů jak vám znepříjemnit život. Dlouhodobě je určitě lepší se se včelaři "ve funkci" nehádat. Doporučil bych tedy udělat blbečka ("já to nevěděl"), vyslechnout si co všechno vůči ČSV musíte, splnit z toho to, co vás příliš nezatíží, a zbytek nějak zašulit. Ono samozřejmě je protivné když vás komanduje někdo, kdo na to z principu nemá právo. Nicméně oznámit předsedovi ČSV "mám 5 včelstev" nic nestojí, a předejde to problémům, i když to teoreticky dělat nemusíte.

Děkuji moc za informace. Přeju krásné svátky a vše nej do noého roku.

Zdravím, tak to je dobře že jste se odhodlal, to se chválí :-)

Plot - problém by s tím být neměl, akorát bych k plotu vysadil nějaké kytky nebo keř, aby bylo včelám jasné že to je překážka, která se musí přeletět, a neměly tendence narážet do drátů. Pokud to navíc pokvete, tak budou mít příjemný bonus.

Včelám se nedá ublížit nevědomostí, je jim jedno kdo stojí vedle úlu :-) Jediné, co jim může ublížit, jsou nevhodné zásahy. A na to je jednoduchá pomoc - dělejte jen to, co vám připadá nezbytné, a zapojujte u toho selský rozum. Vždycky si pamatujte, že v běžných situacích si včely poradí i bez vás.

No a druhý rok už z toho nebudete tak vyjukaná, a budete vědět na co konkrétně se ptát, když něco nebude jasné. A nakonec si zvyknete i na to, že vám každý poradí něco jiného :-)

Držím palce!

Zdravím. No, to je věc, kterou by měla řešit provozní metoda :-) Ani není potřeba dělat tu kontrolu, protože lze předpokládat, že včelám vždycky něco ze zimy zbyde (kdyby ne, pravděpodobně by to nepřežily).

Potřebujete prostě zajistit aby v nástavku, ze kterého pak budete med odebírat, staré zásoby nebyly - a nebo aspoň aby byly najisto medové a nikoli cukrové. Takže např. když přidáváte medník, dáte do něj jen plásty zcela bez zásob. Nebo jen mezistěny, aby si to včely dostavěly. Když víte, že v tom a tom nástavku před snůškou nebyly žádné staré zásoby, tak tam žádné staré zásoby nebudou ani po snůšce. A aby tam ty zásoby nebyly, to si musíte zajistit vhodnou metodou a vhodnou organizací úlu, tak, aby vám to sedělo do ostatních prací co děláte.

Druhé možnost je nekrmit cukrem, a nebo jím krmit pouze částečně a včelám nechávat do zimy i dost medu. Pak se lze spolehnout, že včely přes zimu přednostně jedly cukr (byl do plástů přinesen později, takže při konzumaci byl první na ráně), a to, co tam zbylo je (téměř) výhradně med. Pak už vám smíchání starých a nových zásob nevadí.

Aha, rozumím. Avšak, když přidám nástavek (jakože přidám), nehrozí, že by včely zásoby přenosily výše, aby níže mohly plodovat? Vím, že zde uvádíte, že to včely s největší pravděpodobností neudělají, ale jiní včelaři zase udávají (menšina), že si zásoby včely přenosí. Tak právě z toho mám obavy, jestli je opravdu možné, že by to včely přeskupily.

Nepřenesou. Včely zásoby přenášet můžou, ale pokud by to už někdy dělaly, tak na podzim v rámci příprav na zimu. Během sezóny se zásoby neustále točí - něco se konzumuje, jiné zase přináší - takže odnášet zásoby aby udělaly místo nemá smysl. Když se jim zásoby nelíbí tam, kde jsou, tak je včely prostě přednostně snědí.

Výborně, děkuji. Martin

Tak to musela být nějaká zbloudilá vosa. Touhle dobou už mají být vosí hnízda vymřelá, a žít jenom matky, které jsou někde zalezlé a čekají na zimu. Teď už vosy řádit nebudou, není třeba se jich bát.

Velikost česna - já jim ho zmenšuju na takovou tu nižší škvíru, která je ale přeci jen skoro přes celou šířku nástavku. Předpokládám že těch 5cm by včely taky nerozházelo, ale přeci jen bych jim to radši zvětšil.

Moc díky, docela jsem si oddychl. Už jsem se bál, jak vyloupí úl. Česno tedy opět zvětším. Díky. Petr

8-9 rámků se zásobama by jim mělo stačit. Rozložení - no, je divné že si to včely rozhodily takhle do dvou nástavků. Normálně to nechávám pouze na nich, ale v tomto případě bych asi opravdu zásoby převěsil tak, aby byly všechny v horním nástavku a u sebe. To je ten stav který na zimu potřebují. Je zvláštní že si to takto neudělaly samy od sebe, ale možná k tomu byl nějaký vnější důvod ... těžko říct.

Diky moc za odpověď, hned o víkendu to zkontroluji a převěsím.

Hezký den

OK

Díky, a držím palce ať se zadaří!

Tuto informaci tu nenajdete proto, že není smyslem webu dělat někomu reklamu, a proto, že nežiju ani v západních ani v jižních čechách. Možná napíše někdo jiný, já skutečně nemám představu kdo vykupuje propolis. Které informace prosím považujete za zcela zbytečné? A na jaké řešení jste přišel ohledně plesnivění rámků?

Každá informace do diskuze je důležitá, asi jsem se jenom neštastně vyjádřil, proto pardon. Ale ty informace ohledně výkupu propolisu mě docela zajímaly i další včelaře. Já mám doma asi 2 kg a sám spotřebuji cca 25 dkg. Na myšlenku odstranění mě přivedla diskuze s jedním letitým včelařem. Který prohlásil "vršek úlu nesmí v zimě vychladnout, aby se tam nesrážela vlhkost a pak nestýkala dolů. To pak dělá tu plíseň"Proto letos dám na horní rámky kolmo 3 laťky asi 2 cm silné. Na ně sololitovou desku /lepší by asi byla děrovaná/ a potom vrstvu polystyrenu.

Ten můj "radil" tam dává staré hadry a nikdy plesnivinu nemá. To vše do prázdného nástavku, který tímto prakticky zaplní. Okolo sololitové desky

stoupá vodní pára - vlhkost a vrstva hadrů je velice savá. Vršek úlu je teplý a proto se tam voda nesráží.

Nahoru samosebou těsné střešní víko. Napadlo mě taky použít talíř s kuchyňskou solí, ta rovněž váže vodu. Toť můj příspěvek do diskuze plísně v úlu.

Fišer

Jo, na plíseň znám taky tyto dvě možnosti - buď dát nahoru něco ssavého (sůl je zajímavý nový nápad, to jsem ještě neslyšel), a nebo umožnit větrání. Já mám radši to větrání, nicméně funguje obojí.